V E S E L Ý  L I D O V Ý  R O K  K U T N Á  H O R A

KŘÍŽOVÁ CESTA V DOBRÉ VODĚ U VOLYNĚ

DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÁ

VIKARIÁT STRAKONICKÝ

Naši dnešní zastávku po křížových cestách začneme trošku netradičně.  Využijeme krásného slohu spisovatele Ladislava Stehlíka a jeho úžasné jihočeské rapsodie "Země zamyšlená" a nové místo si představíme právě úryvkem z této knihy :

Důvod k návštěvě Milejovic dala rodinná kronika malíře Josefa Kočího, v níž jsem četl příběhy jeho předků, sahající až do tereziánské doby. Pocházeli z "Milivic", jak zní staré pojmenování, a já měl zjistit, zda tam ještě žije někdo z jejich rodu. Tedy důvod celkem soukromý. Šest vrb stojí nad návesním rybníčkem jako stráž a slunce zrcadlí v něm bílé štíty statku i navečerní stmívavou tichost, na svahu návsi vévodí kaplička, vedle ní vysoký kamenný kříž a všude před staveními šumí košaté koruny stromů. Ptaje se po místních znamenitostech, vyzvěděl jsem, že nebudu zklamán, navštívím-li Dobrou Vodu. Stoupal jsem k lesu, odkud se rozevřel nádherný rozhled do širokého kraje. Je možno přehlédnout značnou část otavského údolí až za Katovickou horu, dýmavé Strakonice , vrchy nad Jinínem i jihozápadní obzor, zavrcholený Ostrým. Dobrá Voda, jako ostatně všechny Dobré Vody, co jsem jich viděl, vznikla kolem léčivé studánky. Víra v její zázračnou moc je živá i dnes; neznámá žena mi v lese vyprávěla příběh o divuplném uzdravení své matky, s jejíž nemocí si prý už lékaři nevěděli rady, ale naděje v hojivý účinek a užívání vody ze zdejší studánky jí prý vrátilo zdraví natrvalo. Opustil jsem hospodyni, shrabující hrabanku na podestlání v chlévě, a šel sám lesní cestou plnou voňavého stínu a ticha až k místu, kde se tmáň náhle rozsvětlila zeleným světlem. Na malé akropoli uprostřed lesa stojí kaple, jejíž architektura neudiví, ale alej bílých kapliček, rozestavěných v kruhu pod košatými lipami, vyzařuje takovou zvláštní poesií, až ti zatrne srdce. Pod motýlím nebem prostřely trávy svůj měkký svit, v němž taje houslení cvrčků, a větve prosívají svým listovím zeleň tetelivých stínů. Končina jako stvořená pro májové schůzky milenců za padání rosy, kdy na nebesa přicházejí první hvězdy, kdy je slyšet jenom prudký horký dech a ústa ovívá jemná vlna zlatavých dívčích vlasů, vlhká vůně kořání i omamný výdech vadnoucího sena. Místo pro usebrané zpovědi duše, tišina soustředěná k modlitbám, díkům, prosbě a zasnění...  - tolik Ladislav stehlík

 

Nyní již není prakticky co dodávat; i když přeci jen ještě několik informací na závěr. Kostelík  zasvěcený k poctě Královny Nebeské Nejblahoslavenější Panny Marie byl postaven z darů obyvatel a věřících okolních obcí a farností. Jeho stavba byla zahájena v roce 1889 a dokončena byla o dva roky později , 29. května 1891.  Byl postaven v místech studánky, která podobně jako desítky dalších měla dle lidové tradice zázračně léčivou moc. Kolem kostelíka současně vyrostlo 14 kapliček křížové cesty a kaple nad studánkou.

Velice pěkný poutní areál byl zcela opraven v roce 1996, a dále v letech 2006 a 2007, kdy bylo místo postiženo ničivými přírodními pohromami.

TOPlist