V E S E L Ý  L I D O V Ý  R O K  K U T N Á  H O R A

křížová cesta v jistebnici

diecéze českobudějovická

vikariát táborský

římskokatolická farnost jistebnice

Velice malebná křížová cesta nás tentokrát přivádí na Táborsko, přesněji na samý okraj Vlašimské pahorkatiny, do velice hezkého městečka Jistebnice. Město je známé hlavně nálezem tzv. „Jistebnického kancionálu“, pocházejícího z 15. století; poprvé se v něm objevuje záznam husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Kancionál objevil Leopold Katz na zdejší faře v roce 1872 a v místní pamětní síni můžete dnes vidět jeho kopii.

My se samozřejmě chceme věnovat hlavně křížové cestě, která spojuje město s výšinou, původně zvanou Vyšehrad, na které stojí kaple sv. Máří Magdalény. Cesta vznikla v 19. století, nejpravděpodobněji mezi roky 1825 – 1827, což jsou data, která se objevují na některých zastaveních.

Jednotlivá zastavení jsou povětšinou původní; mají podobu křížů, které jsou vytesány z místních ložisek žuly. Uprostřed křížení svislého kůlu a vodorovného břevna je vytesány mělké niky, do kterých se vkládaly obrázky s motivy Ježíšovy poslední cesty. Obrázky se však bohužel nedochovaly. Všechna tři ramena křížů jsou na konci zdobena stylizovaným trojlístkem.

Jak již bylo výše zmíněno, kříže jsou povětšinou původní, ale přeci jen zde najdeme výjimky. Tou první je výměna původního kamenného kříže za křížek litinový s korpusem Krista. Druhá výměna se uskutečnila na dvanáctém zastavení, tedy na Kalvárii, kde prostřední kříž, původně dřevěný, byl v 80. letech 20. století nahrazen křížem kamenným, stávajícím původně na Malém náměstí v Jistebnici.  

Na samém začátku křížové cesty nalezneme malou výklenkovou kamennou kapličku; je to místo, které se dříve nazývalo Getsemanskou zahradou a kde se shromažďovali věřící před začátkem procesí. Do výklenku kapličky se prý vkládala slavnostně oděná soška Panenky Marie.

Křížová cesta postupem doby chátrala a některé z křížů se zbortily. Až v devadesátých letech 20. století byla cesta rekonstruována a uvedena do původního stavu.

Na vrcholu výšiny stojí kaple v novorománském slohu, která byla postavena v roce 1861 nákladem šlechtice Ludvíka Karla Nádherného. Sluší se jmenovat i zakladatele původní kaple, či spíše kostelíka z roku 1347, kterým byl Petr I. z Rožmberka.

Na tomto místě je  dobré si připomenout dvě moc hezké pověsti o místní kapli, které byly otištěny v časopise Český lid.

Když v našem kraji vládli Rožmberkové, byl na kopci sv. Maří Magdaleny veliký les zvaný Žďár. Jedenkráte vypravila se paní Jitka na lov do Žďáru. Strachovala se předtuchou, že ji potká nehoda. V lese, pronásledujíc laň, vystřelila poblíž místa zvaného dodnes Poušť a v zápětí slyšela výkřik. Spěchala k místu. Jaké bylo její zděšení, když poznala, že smrtelně ranila poustevníka, který tam bydlel. Prosila ho o radu, co si má počít, jak si dobýt, ubohá, milosti za svůj čin. Chtěla jej nechat dopravit do svého hradu, on však nedopustil. Řekl jí, aby jej pochovala u zdi kostela sv. Michala archanděla (jistebnický kostel) na hřbitově Jistebnickém a na věčnou památku, aby založila na vrchu Žďár kapli kající Maří Magdaleny, ve které se mají sloužiti pouze tři mše svaté do roka za bloudící duše nešťastníků. Na Zelený čtvrtek pak měla tam být vedena křížová cesta a konati se modlitby, když na jistebnickém kostele odbije půlnoc.   

St. Mácha, Jistebnice

Jiná pověst vypravuje o době, kdy bylo okolí města pokryto hlubokými lesy, ve kterých se zdržovaly hordy loupežnické a ohrožovaly celé okolí. Žil prý tenkráte ve zdejších lesích starý poustevník, kterého jednou lupiči pronásledovali. Když již byl v největším nebezpečí, ukryl se v jeskyni a vzýval svatou Maří Magdalenu za ochranu a slíbil, že již zůstane tam navždy, bude-li zachráněn. Zůstal při životě a až do smrti bydlil v těch místech, kdež sloužil Bohu. Když lesy byly pokáceny, nalezli tam zbytky jeho těla a tuto pověst vypsanou. Na jednom kameni bylo vyryto : „Zde ať stojí kaple ku cti sv. Maří Magdaleny“. I vystavěli tam dřevěnou kapličku, místo níž vystavěna před šedesáti lety kaple kamenná, jak ji dnes vidíme.   

František Bárta, Jistebnice

V sousedství kaple stávala v 17. století poustevna, ve které žil jistebnický měšťan Matěj Dušek, který se dobrovolně vzdal světského života.

Na závěr mi zbývá jediné, pozvat vás k návštěvě tohoto úžasného místa, které je krásné v každé roční době.

TOPlist