V E S E L Ý  L I D O V Ý  R O K  K U T N Á  H O R A

 

POUTNÍ AREÁL U STUDÁNKY – KOCLÉŘOV VÍTĚZNÁ

DIECÉZE KRÁLOVÉHRADECKÁ

VIKARIÁT TRUTNOVSKÝ

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

 

Jak jsme již mohli při našem putování po křížových cestách poznat, vznik nemalého počtu poutních míst je spojen s vykonáním určitého zázraku, s vyléčením nevyléčitelného či se zjevením ve snu. Podobně povstalo i poutní místo na Královédvorsku nedaleko Kocléřova, tvořícího ještě se čtyřmi vesničkami obec Vítěznou.

 

 

Také zde téměř slepá žena, matka knihaře Ignáce Tomáše, našla uzdravení po snovém zjevení Panny Marie, která ženě poradila,  aby v blízkém lese vykopala u stromu bez kořenů pramen vody a v něm se umyla. Tato událost se stala v roce 1848 a novina o zázračném zdroji vody se ihned rozletěla do širého okolí. Je nasnadě, že další zázračná uzdravení na sebe nenechala dlouho čekat. A protože poutníků přicházelo stále více a více, pramen vody byl upraven a na jeho místě byla zbudována studna. Místu se začalo říkat U studánky.

 

 

Již z roku 1852, přesně ze dne, kdy slavíme svátek Tří králů, máme první zmínku o dřevěné kapli, zasvěcené Božskému Srdci Páně. Do kaple přinášeli vyléčení vděční poutníci děkovné obrazy s motivy jejich uzdravení.

 

 

V roce 1862 byla k dřevěné kapli přistavěna kaple Olivetské hory a také samotná křížová cesta. Dvanáct pískovcových sloupků bylo osazeno litinovými odlitky s motivy poslední cesty Ježíše Krista a rozmístěno v blízkém lesíku; zastavení dvanácté – Kalvárie, je zpodobněna Kristem na litinovém kříži, zastavení čtrnácté zastupuje zděná kaple Božího hrobu.

 

 

V letech 1889 – 1891 pak celý areál doplnil novorománský poutní kostel Navštívení Panny Marie a mohutné, velice široké pískovcové schodiště. Kostel byl poté celý vymalován místním malířem Františkem Schreierem.

Přestože je před válkou poutní místo navštěvováno hlavně německými věřícími, poutě ke studánce pokračují i po roce 1945. Až v letech sedmdesátých začínají velké problémy, které se týkají špatného technického stavu jak kostela, tak i okolních staveb i samotné křížové cesty. Zanikají dvě zděné kapličky a začíná trpět i vnitřní výmalba kostela, do kterého zatéká.

 

 

Až po roce 1989 se areálu hlavně zásluhou královéhradeckého faráře P. Františka Beneše a bývalých německých rodáků dostává zasloužené pozornosti a hlavně i finanční pomoci. První novodobá pouť je na opraveném mariánském poutním místě U studánky uskutečněna 5. července 1992 k svátku Navštívení Panny Marie.

 

TOPlist