V E S E L Ý  L I D O V Ý  R O K  K U T N Á  H O R A

KŘÍŽOVÁ CESTA V LIBERCI - RUPRECHTICÍCH

DIECÉZE LITOMĚŘICKÁ

VIKARIÁT LIBERECKÝ

Dnes se společně podíváme do krajského města Liberce a navštívíme svaté místo s křížovou cestou u kostela Panny Marie U Obrázku. Kostel najdeme v okrajové části Liberce, v městské části Ruprechtice, ležících již na svazích Jizerských hor.

            Velmi působivý poutní celek vznikl v místech, kde již od nepaměti lidé, zvláště místní dřevorubci, využívali ke svému osvěžení vodu ze zdejší, údajně léčivé studánky.  Místo bylo označeno neznámým dárcem obrázkem Panny Marie, malovaným na plechu.

Na začátku 19. století (1807) dal vlastník pozemku, ruprechtický rychtář Georg Weber, vztyčit u studánky kalvárii se sochami Panny Marie a svatého Jana jako dík za to, že se vyléčil s těžké nemoci. Na místo začali přicházet první poutníci, kterých ještě přibylo, když se vodou uzdravil i slepý chlapec z Raspenavy. Přes značné snahy církve pověsti o zázračné studánce omezit, místní lidé areál udržovali a v roce 1862 se jim podařilo kříž i sochy opravit. Příliv poutníků pokračoval a zesílil zvláště po roce 1883, kdy potomek Georga Webera dal u studánky vybudovat kamennou křížovou cestu.

Dalším významným datem pro celé poutní místo byl rok 1907, kdy byl dostavěn a vysvěcen kostel Panny Marie U Obrázku. O jeho výstavbu se nejvíce zasloužila pravnučka Georga Webera Antonie Wildnerová. Ta po smrti posledního mužského člena Weberova rodu v roce 1891 pozemky zdědila a svoji neutuchající péčí, usilovnou snahou a třináctiletým získáváním finančních prostředků od ruprechtických a kateřinských občanů, dosáhla svého kýženého cíle v podobě výstavby nového kostela. Jeho projektem a výstavbou byl pověřen liberecký architekt a pedagog Max Kühn (1877 – 1944), rodák z Trutnova a syn významného stavitele O. Kühna.  Max společně se svým bývalým spolužákem a později i kolegou na Státní průmyslové škole v Liberci Heinrichem Fantou vybudovali v dominantní poloze nad ruprechtickou obcí krásnou secesní stavbu na kruhovém půdorysu. Kostel však byl v 50-tých letech prakticky zcela zničen, ale zásluhou ing. arch. Pavla Švece byl na konci sedmdesátých let 20. století zachráněn a v roce 1998 opětovně vysvěcen.

 

Křížová cesta rovněž přežila všechny nástrahy doby, místní farník František Flosman dokonce vytvořil do mělkých nik jednotlivých sloupků nové obrázky, které však již dnes zčásti poničily povětrnostní podmínky.  Nic to však neubírá na kráse zdejšího místa, které určitě stojí za návštěvu.

TOPlist