KŘÍŽOVÁ CESTA

NA UHLÍŘSKÉM VRCHU U BRUNTÁLU

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST BRUNTÁL

MOJE DNEŠNÍ POZVÁNÍ ZA POZNÁVÁNÍM KŘÍŽOVÝCH CEST NÁS ZAVEDE NA MORAVU, PŘESNĚJI ŘEČENO DO KRÁSNÉ KRAJINY HRUBÉHO A NÍZKÉHO JESENÍKU. JEN NĚKOLIK KILOMETRŮ OD MĚSTA BRUNTÁLŮ MŮŽEME NAVŠTÍVIT JEDNU Z NEMNOHA VYHASLÝCH SOPEK NA NAŠEM ÚZEMÍ. UHLÍŘSKÝ VRCH, JAK SE TOTO MÍSTO PŘESNĚ NAZÝVÁ, JE DNES VÝZNAMNOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKOU S VÝSKYTEM VZÁCNÝCH DRUHŮ TEPLOMILNÝCH ROSTLIN.

STARÁ LEGENDA PRAVÍ, ŽE MÍSTODRŽITEL ŘÁDU NĚMECKÝCH RYTÍŘŮ AUGUSTIN OSWALD Z LIECHTENSTEINA UČINIL SLIB, ŽE NA UHLÍŘSKÉM VRCHU POSTAVÍ KAPLI, ZASVĚCENOU PANNĚ MARII. STALO SE TAK VE CHVÍLI, KDY SPOLEČNĚ S VOJENSKOU POSÁDKOU HÁJIL BLÍZKÝ HRAD SOVINEC PŘED ÚTOKEM ŠVÉDŮ. PŘESTOŽE TI HRAD DOBYLI, LIECHTENSTEIN SE JAKOBY ZÁZRAKEM ZACHRÁNIL A SVŮJ SLIB OPRAVDU SPLNIL.  V ROCE 1653 NECHAL NA VRCHOLU UHLÍŘSKÉHO VRCHU POSTAVIT DŘEVĚNOU POUTNÍ KAPLI, KTERÁ BYLA 5. ČERVNA 1655 SLAVNOSTNĚ VYSVĚCENA OLOMOUCKÝM BISKUPEM  GOBBAREM. VNITŘEK KAPLE BYL OPATŘEN KOPIÍ OBRAZU PASOVSKÉ PANNY MARIE POMOCNÉ OD LUCASE CRANACHA ST. (ZDROJ INTERNETOVÉ STRÁNKY)

V ROCE 1724 BYLA KE KAPLI PŘISTAVĚNA POUSTEVNA. TO JIŽ VŠAK DŘEVĚNÁ STAVBA KAPLE POMALU NESTAČILA STÁLE VĚTŠÍMU POČTU PŘICHÁZEJÍCÍCH POUTNÍKŮ. A TAK SE ZAČALA ZVAŽOVAT STAVBA ZDĚNÉHO KOSTELA.

JEHO VÝSTAVBA ZAPOČALA V ROCE 1756, A TO NA POPUD BRUNTÁLSKÉHO ŘÁDOVÉHO MÍSTODRŽITELE BEDŘICHA FILIPA, SVOBODNÉHO PÁNA Z WILDENSTEINU; STAVĚLO SE DLE PLÁNŮ KRNOVSKÉHO STAVITELE GEORGA FRIEDRICHA GANSE, TEHDY JIŽ ZNÁMÉHO PROJEKTANTA PATRONÁTNÍCH KOSTELŮ A DALŠÍCH VRCHNOSTENSKÝCH OBJEKTŮ (NAPŘ. POUTNÍ KOSTEL NA KRNOVSKÉM CVILÍNĚ, FARNÍ KOSTEL V LICHNOVĚ ČI PŘESTAVBY ZÁMKŮ V BÍLOVCI A V BRUNTÁLE). STAVBU, KTERÁ BYLA DOKONČENA O DVA ROKY POZDĚJI, FINANCOVAL Z VĚTŠÍ ČÁSTI ŘÁD NĚMECKÝCH RYTÍŘŮ; VYSVĚCENÍ SE NOVÝ KOSTEL DOČKAL V ROCE 1762. SPOLEČNĚ S CHRÁMEM BYLA POSTAVENA ROVNĚŽ BUDOVA VIKÁŘSTVÍ A V ROCE 1770 DOPLNIL CELÝ POUTNÍ AREÁL JEŠTĚ HOSTINCE. OBĚ TYTO STAVBY BYLY BOHUŽEL ZBOURÁNY V ŠEDESÁTÝCH LETECH MINULÉHO STOLETÍ.

I SAMOTNÝ KOSTEL PANNY MARIE POMOCNÉ BYL NA PŘELOMU 50. A 60. LET 20. STOLETÍ OHROŽEN ÚPLNOU LIKVIDACÍ A TO DŮSLEDKEM STÁLE SE ROZŠIŘUJÍCÍ TĚŽBY TUFU V NEDALEKÉM LOMU. PŘESTOŽE TATO HROZBA BYLA POZDĚJI ZAŽEHNÁNA, OSUD KOSTELA BYL NEUSTÁLE NA VÁŽKÁCH. V ROCE 1972 SE ZDE ODSLOUŽILA NA DLOUHÝ ČAS POSLEDNÍ MŠE A STAVBA BYLA POSTUPNĚ DEVASTOVÁNA A VYKRÁDÁNA. AŽ V ROCE 1990 ZAČALA PROBÍHAT TOLIK POTŘEBNÁ CELKOVÁ REKONSTRUKCE A V ROCE 1993 MOHL BÝT SVATOSTÁNEK OLOMOUCKÝM ARCIBISKUPEM MSGR. JANEM GRAUBNEREM OPĚTOVNĚ VYSVĚCEN.

OBDIV SI ZASLUHUJE I 1420 M DLOUHÁ BAROKNÍ LIPOVÁ ALEJ, KTERÁ ZDE BYLA VYSÁZENA NĚKOLIK LET PO DOSTAVBĚ ZDĚNÉHO KOSTELA. O JEJÍ VÝSADBĚ ROZHODL BRUNTÁLSKÝ ŘÁDOVÝ KOMTUR MAXMILIÁN XAVER Z RIEDHEIMU. MEZI LÉTY 1766 – 1770 BYLO VYSÁZENO CELKEM 225 STROMŮ, NA PRAVÉ STRANĚ JI TVOŘILO 121 LIP, NA STRANĚ LEVÉ 95 LIP A 9 TOPOLŮ. HLAVNÍ ALEJ JE ŠIROKÁ 12 M, DVĚ POSTRANNÍ 4 M. U KOSTELA KONČÍ ALEJ TŘEMI ŘADAMI, KTERÉ PŘESNĚ NAVAZUJÍ NA TŘI CHRÁMOVÉ VCHODY. V LETECH 1885 – 1889 BYLA K VELKÉ ALEJI VYSÁZENA TZV. PROMENÁDNÍ CESTA, ZAČÍNAJÍCÍ U KOBYLÍHO RYBNÍKA V BRUNTÁLE.

PRVNÍ KŘÍŽOVÁ CESTA NA TOMTO KRÁSNÉM MÍSTĚ VZNIKLA RELATIVNĚ VELICE POZDĚ. AŽ V ROCE 1915 ČI 16 BYLO OD ZAČÁTKU LIPOVÉ ALEJE AŽ KE KOSTELU VZTYČENO 14 STOJANŮ S OBRAZY POSLEDNÍ JEŽÍŠOVY CESTY. OBRAZY NAMALOVAL SLEZSKÝ MALÍŘ FRANZ TEMPLER ZE ZLATÝCH HOR (KDE VYZDOBIL ZNÁMÉ POUTNÍ MÍSTO PANNY MARIE POMOCNÉ), KTERÝ POUŽIL PŘEDLOHY NĚMECKÉHO MALÍŘE HISTORICKÝCH NÁMĚTŮ GEBHARDA FUGELA.

CESTA VŠAK SLOUŽILA JEN DO II. SVĚTOVÉ VÁLKY A PO JEJÍM SKONČENÍ BYLY JEJÍ ZBYTKY Z ALEJE ODSTRANĚNY.

AŽ V ROCE 2001 SE BRUNTÁLSKÝ FARÁŘ P. ANTONÍN KREJČIŘÍK ZASLOUŽIL O ZNOVUVZKŘÍŠENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY NA TOMTO MÍSTĚ. JEHO INSPIRACÍ SE STALA OBNOVA KŘÍŽOVÉ CESTY NA VELKÉM ROUDNÉM NEDALEKO PŘEHRADNÍ NÁDRŽE SLEZSKÁ HARTA. 14 JEDNODUCHÝCH DUBOVÝCH SLOUPKŮ NESLO KOPIE OBRAZŮ SE ZNÁMÝMI MOTIVY KŘÍŽOVÉ CESTY. TATO CESTA VŠAK VYDRŽELA JEŠTĚ KRATŠÍ DOBU A JIŽ V ROCE 2004 JI PONIČILI VANDALOVÉ.  

ALE V TOM SAMÉM ROCE ZAČALA VZNIKAT ZBRUSU NOVÁ KŘÍŽOVÁ CESTA, KTERÁ ZDOBÍ UHLÍŘSKÝ VRCH DO DNEŠNÍ DOBY. S ORIGINÁLNÍM NÁPADEM PŘIŠEL UMĚLECKÝ ŘEZBÁŘ PAN FRANTIŠEK NEDOMLEL. NA JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ POUŽIL RŮZNÉ DRUHY DŘEVIN, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ V NÍZKÉM JESENÍKU. TYTO MOHUTNÉ DŘEVĚNÉ DÍLCE, KTERÉ NESOU V PŘEDNÍ VYHLOUBENÉ NICE RELIÉFY KRISTOVY POSLEDNÍ CESTY, JSOU KRYTY KUŽELOVÝMI ŠINDELOVÝMI STŘÍŠKAMI, VE VRCHOLU ZAKONČENÝMI KŘÍŽEM. POPSANÉ DŘEVĚNÉ ČÁSTI JEDNOTLIVÝCH ZASTAVENÍ JSOU USAZENY NA KVÁDROVÝCH PODSTAVCÍCH, KTERÉ JSOU OPRACOVÁNY Z RŮZNÝCH DRUHŮ HORNIN, VYBRANÝCH V ŠIROKÉM OKOLÍ UHLÍŘSKÉHO VRCHU. FRANTIŠEK NEDOMLEL PRACOVAL NA KŘÍŽOVÉ CESTĚ ČTYŘI ROKY, CELKEM VYTVOŘIL PATNÁCT ZASTAVENÍ, KTERÁ LEMUJÍ CESTU OD MISIJNÍHO KŘÍŽE KE KOSTELU PANNY MARIE POMOCNÉ A TVOŘÍ PEVNOU SOUČÁST STARÉ HISTORICKÉ ALEJE. A PROTOŽE KŘÍŽOVÁ CESTA VZNIKLA Z OBROVSKÉ AKTIVITY LIDÍ A Z JEJICH FINANČNÍCH DARŮ, BYLA JEJICH JMÉNA NAVŽDY ZVĚČNĚNA NA MRAMOROVÝCH TABULÍCH, KTERÉ JSOU OSAZENY NA KAŽDÉM ZASTAVENÍ.

TATO PŘEKRÁSNÁ KŘÍŽOVÁ CESTA BYLA SLAVNOSTNĚ POŽEHNÁNA STRAHOVSKÝM OPATEM JOSEFEM MICHAELEM POJEZDNÝM DNE 13. ŘÍJNA 2007.

KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?