KŘÍŽOVÁ CESTA VE SLATINICÍCH
KŘÍŽOVÁ CESTA VE SLATINICÍCH
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST SLATINICE U OLOMOUCE
LÁZNĚ SLATINICE - NEJSTARŠÍ LÁZNĚ NA MORAVĚ
NEDALEKO OD KRAJSKÉHO MĚSTA OLOMOUCE JE MOŽNÉ NAVŠTÍVIT NEJSTARŠÍ MORAVSKÉ LÁZNĚ, LÁZNĚ SLATINICE. JIŽ V ROCE 1580 POPISUJE ZNÁMÝ MORAVSKÝ LÉKAŘ TOMÁŠ JORDÁN Z KLASENBURKU VE SVÉ "KNIZE O VODÁCH HOJITELNÝCH NEB TEPLICECH MORAVSKÝCH" CHEMICKÉ SLOŽENÍ VODY Z PRAMENE A JEHO BLAHODÁRNÉ LÉČIVÉ ÚČINKY. A JIŽ O PĚT LET POZDĚJI POVOLUJE KNÍŽE LICHTENŠTEJN ZŘÍZENÍ LÁZNÍ.
PRVNÍ PÍSEMNOU ZPRÁVOU O OBCI, KTERÁ JE HISTORICKY DOLOŽITELNÁ, JE ZPRÁVA POCHÁZEJÍCÍ JIŽ Z ROKU 1249, VE KTERÉ JE UVÁDĚNA ZLATINA MAIOR - DNEŠNÍ SLATINICE A ZLATINA PARVA - DNES SLATINKY. V PRVNÍCH STALETÍCH PATŘILY SLATINICE KLÁŠTERŮM V OLOMOUCI - KLÁŠTERU SV. PETRA, SV. KATEŘINY A SV. JAKUBA. POTÉ SE DOSTALY DO SPRÁVY PERŠTEJNŮ A NÁSLEDNĚ PLUMLOVSKÝM LICHTENŠTEJNŮM.
FARNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
VSTUP DO AREÁLU KOSTELA SE SOCHAMI SV. CYRILA A METODĚJE
ZDEJŠÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, STOJÍCÍ NA JIHOVÝCHODNÍM KONCI OBCE, JE PRAVDĚPODOBNĚ VELICE STARÉHO PŮVODU (ZNÁM DUCHOVNÍ SPRÁVCE MIKULÁŠ Z POLOVINY 14. STOLETÍ), POTÉ JSOU ZNÁMI DUCHOVNÍ SPRÁVCI OD ROKU 1607. PÁTER VÁCLAV HLÁVKA V POLOVINĚ 18. STOLETÍ POLOŽIL ZÁKLADY NOVÉMU KOSTELU, KDYŽ ODKÁZAL VEŠKERÉ SVÉ JMĚNÍ NA JEHO STAVBU. KOSTEL BYL POTÉ VYSTAVĚN V LETECH 1769 AŽ 1775 ZA PÁTERA JANA VYBÍRALA. SLAVNOSTNĚ POSVĚCEN BYL 20. SRPNA NEJDŮSTOJNĚJŠÍM PÁNEM JANEM VÁCLAVEM XAVEREM, BARONEM FREYEM VON FREYENFELSU, OLOMOUCKÝM A VRATISLAVSKÝM KANOVNÍKEM A PRELÁTEM (OD ROKU 1772 TITULÁRNÍ BISKUP MARKOPOLITÁNSKÝ A SVĚTÍCÍ BISKUP OLOMOUCKÝ).
KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY POCHÁZEJÍ Z DOBY VÝSTAVBY KOSTELA - Z LET 1769 AŽ 1772
NIKY KAPLÍ JSOU UZAVŘENY NÍZKÝMI ORNAMENTÁLNÍMI MŘÍŽEMI
STAVITELEM KOSTELA A SOUSEDNÍ FARNÍ BUDOVY JE JAN FREIWALD Z PROSTĚJOVA, KTERÝ PRAVDĚPODOBNĚ STÁL I U ZRODU ČTRNÁCTI KAPLÍ KŘÍŽOVÉ CESTY, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ OHRADNÍ ZDI. ZA UZAVÍRÁ CELÝ AREÁL BÝVALÉHO HŘBITOVA A JE PROLOMENA NA ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ STRANĚ DVĚMA HLAVNÍMI VSTUPY, Z NICHŽ TEN ZÁPADNÍ JE ZDOBEN TRADIČNÍMI SOCHAMI SV. CYRILA A METODĚJE.
KAPLIČKY KŘÍŽOVÉ CESTY MAJÍ SEGMENTOVÉ NIKY, KTERÉ JSOU UZAVŘENY NÍZKÝMI ORNAMENTÁLNÍMI KOVOVÝMI MŘÍŽEMI. V NIKÁCH BYLA PŮVODNĚ UMÍSTĚNA NA PLECHU MALOVANÁ KŘÍŽOVÁ CESTA OLOMOUCKÉHO MALÍŘE JANA SARKANDRA PILZE Z ROKU 1798. SNAD TYTO OBRAZY BYLY RENOVOVÁNY V ROCE 1954 MÍSTNÍ RODAČKOU, AKADEMICKOU MALÍŘKOU VLASTOU ČECHÁKOVOU - KLEMSOVOU.
V NEDÁVNÉ DOBĚ BYLY KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY SPOLEČNĚ S KOSTELEM OPRAVENY A BYLY ROVNĚŽ POŘÍZENY NOVÉ, POČASÍ ODOLNÉ PLASTOVÉ PAŠIJOVÉ SCÉNY.
BÝVALÁ MÁRNICE, DNES KAPLE PANNY MARIE
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?