KŘÍŽOVÁ CESTA NA SVATÉM ANTONÍNKU

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST

BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM

TOTO POUTNÍ MÍSTO S KAPLÍ SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO SPOLU S OBCÍ BLATNIČKA, KDE SE NACHÁZÍ FILIÁLNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, PATŘÍ K NEJZNÁMĚJŠÍM POUTNÍM MÍSTŮM MORAVSKÉHO SLOVÁCKA. K JEHO VELKÉ POPULARITĚ PŘISPĚL ZVLÁŠTĚ ZNÁMÝ MALÍŘ JOŽA UPRKA (1861 – 1940), RODÁK Z NEDALEKÉHO KNĚŽDUBU, KTERÉHO PRO ZHOTOVENÍ PROSLULÝCH OBRAZŮ, ZACHYCUJÍCÍCH NEOPAKOVATELNOU ATMOSFÉRU BLATNICKÝCH POUTÍ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ, ZÍSKAL VLASTENECKÝ BLATNICKÝ FARÁŘ P. MOŘIC RŮŽIČKA. PRVNÍ OBRAZ „POUŤ U SVATÉHO ANTONÍNKA“ NAMALOVAL UPRKA V ROCE 1893.

POUTNÍ MÍSTO MÁ VŠAK DLOUHOU PŘEDKŘESŤANSKOU MINULOST A JE SPOJOVÁNO TRADICÍ S PŮSOBENÍM CYRILA A METODĚJE. TI ZDE ÚDAJNĚ MĚLI VYVRÁTIT BOŽIŠTĚ A VODOU S POSVÁTNÉ STUDÁNKY KŘTÍT NAŠE SLOVANSKÉ PŘEDKY.

KAPLI SV. ANTONÍNA DAL POSTAVIT MAJITEL OSTROŽSKÉHO PANSTVÍ KNÍŽE HARTMANN Z LIECHTENSTEINA, KTERÝ V DUBNU ROKU 1662 PODAL ŽÁDOST NA OLOMOUCKOU KONZISTOŘ O POVOLENÍ STAVBY. JAKO JEDEN Z HLAVNÍCH DŮVODŮ JEJÍ VÝSTAVBY UVEDL SNAHU O ODVRÁCENÍ NEPŘÍZNIVÝCH PŘÍRODNÍCH POHROM, KTERÉ ČASTO ZAPŘÍČINILY NEDOSTATEK ÚRODY. ŽÁDOSTI VŠAK BYLO VYHOVĚNO AŽ V ROCE 1668. KNÍŽE NECHAL VYSTAVĚT OSMIHRANNOU, DOSUD ZACHOVANOU KAPLI, KTERÁ DNES TVOŘÍ PRESBYTÁŘ STAVBY.

STAVBA TRVALA DVA ROKY A PRVNÍ POUŤ NA BLATNICKÉ HOŘE SE USKUTEČNILA V ROCE 1670. KAPLE VŠAK ZÁHY SVOU VELIKOSTÍ NESTAČILA A PROTO BYLA V ROCE 1696 NÁKLADEM MAXMILIÁNA Z LICHTENŠTEJNA ROZŠÍŘENA O HLAVNÍ LOĎ. V POLOVINĚ 18. STOLETÍ BYLA OBJEVENA PŘI OPRAVĚ KAPLE PRACUJÍCÍMI DĚLNÍKY STUDÁNKA, JEJÍŽ VODA SE JEVILA JAKO LÉČIVÁ. SV. ANTONÍNEK ZÍSKAL POVĚST MÍSTA, KDE SE ZPRÁVY O NÁHLÝCH UZDRAVENÍCH ŠÍŘILY VE VELKÉM POČTU A LÁKALY STÁLE VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ POUTNÍKŮ.

V DOBĚ JOSEFÍNSKÝCH REFOREM BYLA KAPLE ZAVŘENA A PRODÁNA. DÍKY ŽÁDOSTI BLATNICKÝCH OBČANŮ U CÍSAŘE FRANTIŠKA I. BYLO POVOLENO KAPLI OPĚT OBNOVIT. BYLA ZDE VŠAK PODMÍNKA, ŽE KAPLE BUDE OBNOVENA NA NÁKLADY BLATNICKÉ OBCE, KTERÁ SE PÍSEMNĚ ZAVÁZALA NEJEN K OBNOVĚ, ALE I K DALŠÍ PÉČI O KAPLI „PO VŠECHNY ČASY“. PO ČTYŘECH LETECH BYLA OBNOVA KAPLE DOKONČENA A MOHLA BÝT POŽEHNÁNA STRÁŽNICKÝM DĚKANEM.

KAPLE SAMA O SOBĚ NENÍ MIMOŘÁDNĚ HONOSNOU STAVBOU, ALE PRÁVĚ SVOU JEDNODUCHOSTÍ PŮSOBÍ DŮVĚRNĚ A MILE JAKO MÍSTO PROSTÉ A ZBOŽNÉ. JEJÍ CHARAKTER JE DÁN VÝZDOBOU MÍSTNÍCH LIDOVÝCH UMĚLCŮ. KAPLI VÉVODÍ HLAVNÍ OLTÁŘ Z ROKU 1904 S RELIÉFEM POSLEDNÍ VEČEŘE. TEN VYTVOŘIL STRÁŽNICKÝ STAVITEL SLOVÁK A ROKU 1887 JEJ VĚNOVAL KAPLI. NAD NÍM JE OBRAZ SV. ANTONÍNA S JEŽÍŠKEM A ANDĚLY, KTERAK SE VZNÁŠEJÍ NAD BLATNICKOU HOROU. OBRAZ NAMALOVAL FRANTIŠEK HÁNA, DOMKAŘ A BLATNICKÝ KOSTELNÍK, MEZI MÍSTNÍMI VŠEOBECNĚ ZNÁMÝ JAKO „PANTÁTA MALÉŘ“. NA VÝZDOBĚ SE PODÍLEL I VÝZNAMNÝ TVŮRCE CÍRKEVNÍHO UMĚNÍ MALÍŘ JANO KÖHLER ZE STRÁŽOVIC U KYJOVA. TEN OBOHATIL KAPLI DVĚMA DOKONČENÝMI OBRAZY – SV. ANTONÍN KÁŽE RYBÁM (ZÁZRAK V RIMINI) A SV. ANTONÍN KÁŽE V PADOVĚ – OBA OBRAZY JSOU Z ROKU 1937. TŘETÍ KÖHLEROVO DÍLO V KAPLI JE ÚŽASNÁ SKICA K OBRAZU SMRT SV. ANTONÍNA. PŘI ROZPRACOVÁNÍ TOHOTO OBRAZU KÖHLER ONEMOCNĚL A V ROCE 1941 UMÍRÁ. NEREALIZOVÁN ZŮSTAL I JEHO ČTVRTÝ OBRAZ „ZÁZRAK S OSLICÍ“. 

V ROCE 2008 BYL POSTAVEN VENKOVNÍ LITURGICKÝ PROSTOR, TAKŽE VELKÉ POUTĚ SE KONAJÍ PRÁVĚ ZDE. V OKOLÍ KAPLE NA ROZSÁHLÉ TRAVNATÍ PLOŠE JE DO PODKOVY ROZMÍSTĚNO ČTRNÁCT JEDNODUCHÝCH ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY A NEDALEKO ODSUD STOJÍ SOCHA SV. ANTONÍNA, POD KTEROU VYVĚRÁ PRAMEN PITNÉ VODY.

KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?