KŘÍŽOVÁ CESTA NA SVATÉM HOSTÝNĚ II.

DUCHOVNÍ SPRÁVA SVATÝ HOSTÝN

HOSTÝNSKÁ HORA NEBYLA JURKOVIČOVI CIZÍ. V DOBĚ SVÉHO PŮSOBENÍ NA VSETÍNĚ SE STAL VALAŠSKÝM ARCHITEKTEM. V BLÍZKÉ RUSAVĚ NAŠEL ÚTOČIŠTĚ A ÚKRYT PŘED MAĎARY U PASTORA DANIELA SLOBODY UŽ JEHO DĚDA SAMUEL, POZDĚJI I KMOTR HURBAN A MATKA EMILIE. ON SÁM BYL VYCHOVÁN V EVANGELICKÉ RODINĚ A HLUBOKÁ VÍRA MU VYDRŽELA CELÝ ŽIVOT. PŘESTO NAVRHL A VYPROJEKTOVAL MNOHO KRÁSNÝCH STAVEB NA POUTNÍCH MÍSTECH KATOLÍKŮ.

NA POČÁTKU 20. STOLETÍ PŘICHÁZÍ NOVÁ DOBA, OBDOBÍ SECESE, VZNIKÁ TZV. KATOLICKÁ MODERNA, JEJÍMŽ ORGÁNEM BYLA MORAVSKÁ REVUE NOVÝ ŽIVOT. TOTO NOVÉ OVZDUŠÍ, PŘEJÍCÍ UMĚNÍ ZPŮSOBILO, ŽE V ROCE 1903 BYL NA HOSTÝN PŘIZVÁN UMĚLEC NEJPOVOLANĚJŠÍ – DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ (1868 – 1947), PROSLULÝ JIŽ SVÝMI „NÁRODNÍMI POHÁDKAMI“ NA PUSTEVNÁCH.

V ROCE 1902 BYLA TOTIŽ DOKONČENA A POSVĚCENA PRVNÍ KŘÍŽOVÁ CESTA, KLASICISTNÍ, KTERÁ NAVAZOVALA NA SARKANDROVKU A POSTUPOVALA SMĚREM DOLŮ, K ROZHLEDNĚ. V UMĚLECKÝCH KRUZÍCH NEBYLA TATO KŘÍŽOVÁ CESTA PŘIJATA S NADŠENÍM. PSALO SE O TOM, JAK „POSKROVNU JE UMĚNÍ NA SVATÉM HOSTÝNĚ,“ A DÁLE, ŽE „CELÉ TÉMĚ SVATÉHO HOSTÝNA SE ZNEŠVAŘUJE NEVKUSNÝMI KAPLIČKAMI“. MATICE NA TYTO VÝTKY REAGOVALA, PROTOŽE I JEJÍ SNAHOU BYLO, ABY SE HOSTÝN ZASKVĚL MODERNÍM SLOVANSKÝM UMĚNÍM.

PROTO SE VÝBOR ROZHODL POVĚŘIT DUŠANA JURKOVIČE VYPRACOVÁNÍM GENERÁLNÍHO SITUAČNÍHO PLÁNU NEJEN NOVÉ KŘÍŽOVÉ CESTY, ALE I VŠECH BUDOUCÍCH STAVEB NA SVATÉM HOSTÝNĚ. V ROCE 1904 PŘEDLOŽIL JURKOVIČ HOTOVÉ PLÁNY, KTERÉ BYLY JEDNOMYSLNĚ PŘIJATY A ROZHODNUTO, ŽE VEŠKERÉ STAVEBNÍ DĚNÍ NA HOSTÝNĚ BUDE ŘÍDIT SÁM JURKOVIČ. TÍM SE MĚLO PŘEDEJÍT RŮZNÝM NEŠVARŮM Z MINULOSTI, JAKO NAPŘ. HYZDÍCÍM KRÁMKŮM „VYBUJELÝM JAKO PŘÍŽIVNÉ HOUBY PO OBOU STRANÁCH SCHODIŠTĚ“.

JURKOVIČ SITUOVÁL SVOJI KŘÍŽOVOU CESTU SEVEROVÝCHODNĚ OD BAZILIKY. NA ARCHITEKTONICKY ŘEŠENÉ CESTĚ PODKOVITÉHO PŮDORYSU NEPRAVIDELNĚ ROZMÍSTIL 13 ZASTAVENÍ; ZVLÁŠTĚ PRAVÁ STRANA PŮSOBÍ DOJMEM, JAKO BY SE CHALOPKY NOŘILY Z LESA. Z VRCHOLU OD CHRÁMU DESET Z NICH KLESÁ, JEDENÁCTÉ VYČNÍVÁ NA MOHUTNÉ TERASE, K NÍŽ SE STOUPÁ PO ŠIROKÝCH SCHODECH. DALŠÍ DVĚ ZASTAVENÍ LEMUJÍ HŘBITOV A UKONČENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY TVOŘÍ STÁVAJÍCÍ ROTUNDA ZAČLENĚNÁ DO AREÁLU HŘBITOVA, KTERÁ JE ZÁROVEŇ POSLEDNÍM ZASTAVENÍM OBOU KŘÍŽOVÝCH CEST. UVNITŘ ROTUNDY JE KAMENNÝ RELIÉF „KLADENÍ DO HROBU“ OD OLOMOUCKÉHO SOCHAŘE RUDOLFA DOLEŽALA. KŘÍŽOVÁ CESTA BYLA BUDOVÁNA OD ROKU 1904 AŽ DO ROKU 1933. VÁLEČNÉ ÚTRAPY A S TÍM SPOJENÝ NEDOSTATEK FINANCÍ NARUŠILY VELKOLEPÝ JURKOVIČŮV PLÁN. MUSELO SE TAK BOHUŽEL UPUSTIT OD DALŠÍCH ZAMÝŠLENÝCH STAVEB, JAKO NAPŘ. SHROMAŽĎOVACÍ SÍNĚ, ZVONICE, KAPLE SV. CYRILA A METODĚJE, OBCHODNÍHO BAZARU A BÍLKOVÝCH SOCHAŘSKÝCH DĚL – UKŘIŽOVÁNÍ, KALVÁRIE A RŮŽENCOVÉ CESTY.

JURKOVIČ VYZVAL KE SPOLUPRÁCI PŘEDNÍHO MORAVSKÉHO MALÍŘE JOŽU ÚPRKU, KTERÝ VYPRACOVAL NÁVRHY OBRAZŮ VŠECH TŘINÁCTI ZASTAVENÍ. VZHLEDEM K DRSNÝM POVĚTRNOSTNÍM PODMÍNKÁM VŠAK VYVSTAL PROBLÉM, JAKOU TECHNIKU NA PROVEDENÍ OBRAZŮ ZVOLIT, NEBOŤ I NA ŠAMOTOVÝCH OBRAZECH PRVNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY BYLO PO ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH PATRNÉ POŠKOZENÍ.

NAKONEC BYLA PŘIJATA NABÍDKA BENEDIKTA ŠKARDY Z BRNA NA PROVEDENÍ OBRAZŮ NOVOU TECHNIKOU TZV. SKLOMALBY, KTERÁ MĚLA ZAJISTIT TRVANLIVOST. V LÉTĚ ROKU 1905 BYL PŘIVEZEN PRVNÍ OBRAZ XIII. ZASTAVENÍ, PŘEDSTAVUJÍCÍ PANNU MARII BOLESTNOU S MRTVÝM TĚLEM SVÉHO SYNA NA KLÍNĚ. PŘÍTOMNÍ POUTNÍCI STÁLI V ÚŽASU PŘED OBRAZEM A NEVĚDĚLI, CO MAJÍ DŘÍVE OBDIVOVAT, ZDA JURKOVIČŮV DŮVTIP, KONCEPCI MISTRA ÚPRKY, NEBO ŠKARDOVO DOKONALÉ PROVEDENÍ VE SKLE. V DALŠÍCH DVOU LETECH BYL STEJNOU TECHNIKOU VYHOTOVEN OBRAZ XII. A XI. ZASTAVENÍ.

 ALE UŽ V ROCE 1910 HLASY SVATOHOSTÝNSKÉ OZNAMUJÍ, ŽE SE BOHUŽEL ANI SKLENĚNÁ MOZAIKA NEOSVĚDČILA. MEZI SKLO A AZBEST VNIKALA VODA, KTERÁ PO ZMRZNUTÍ SKLO ROZBÍJELA. ABY SE CENNÉ OBRAZY NEZNIČILY ÚPLNĚ, BYLY ZE ZASTAVENÍ XII. A XI. SEJMUTY A ULOŽENY NA VELEHRADĚ. JEDINÝ ÚPRKŮV OBRAZ XIII. ZASTAVENÍ ZŮSTA NA HOSTÝNĚ A V ROCE 1929 BYL BRNĚNSKOU FIRMOU ŘÍHA RENOVOVÁN.

NA HOSTÝN BYL PŘIZVÁN DALŠÍ VÝZNAMNÝ MALÍŘ JANO KÖHLER, PRO NĚHOŽ, JAKO PRO HLUBOCE VĚŘÍCÍHO UMĚLCE, BYLO VELKOU PŘÍLEŽITOSTÍ POKUSIT SE ZACHYTIT NEJTRAGIČTĚJŠÍ OBDOBÍ KRISTOVA ŽIVOTA. SVÉ KRESBY NA KARTONECH POSÍLAL DO KERAMICKÝCH DÍLEN V RAKOVNÍKU, KDE JE ODBORNÍCI PŘEVÁDĚLI NA KERAMICKÝ MATERIÁL ZDOBENÝ TECHNIKOU MAJOLIKY.

OD ROKU 1912 TAK ZAČÍNAJÍ POSTUPNĚ STĚNY KAPLIČEK ZDOBIT KERAMICKÉ OBRAZY PAŠIJOVÝCH SCÉN PODLE KÖHLERA. JAKO POSLEDNÍ BYL V ROCE 1933 VYTVOŘEN OBRAZ K I. ZASTAVENÍ. TATO JEDNODUCHÁ KAMENNÁ KAPLE JE JAKO JEDINÁ POSTAVENA PODLE PROJEKTU BYSTŘICKÉHO STAVITELE ING. METODĚJE MATUŠKY.

I KDYŽ SE Z VELKOLEPÉHO PLÁNU PODAŘILO REALIZOVAT POUZE KŘÍŽOVOU CESTU, PŘESTO JDE O VÝJIMEČNOU A MALEBNOU ARCHITEKTURU PROPOJENOU S HOSTÝNSKOU KRAJINOU, KTERÁ POTVRZUJE, ŽE JEJÍ AUTOR BYL PRÁVEM NAZÝVÁN „BÁSNÍKEM DŘEVA“.

PŘEVZATO Z BROŽURKY „SVATÝ HOSTÝN – JURKOVIČOVA KŘÍŽOVÁ CESTA“,

KTERÁ BYLA VYDÁNA MATICÍ SVATOHOSTÝNSKOU V ROCE 2011

KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?