KŘÍŽOVÁ CESTA V HRANICÍCH NA MORAVĚ

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST HRANICE NA MORAVĚ

FILIÁLNÍ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE V HRANICÍCH NA MORAVĚ JE VŠEOBECNĚ OZNAČOVÁN JAKO KOSTELÍČEK, V 19. STOLETÍ SE JEŠTĚ ČASTĚJI UŽÍVAL „KOSTELÍČEK POD LESEM“. JEHO POČÁTKY JSOU POMĚRNĚ NEJASNÉ. PODLE MÍSTNÍ TRADICE BYL VYSTAVĚN JIŽ ZAKLADATELEM HRANIC, RAJHRADSKÝM MNICHEM JURIKEM (+1209), AVŠAK PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA O „BÍLÉM KOSTELÍKU PŘED MĚSTEM“ POCHÁZÍ AŽ Z ROKU 1492. V ROCE 1595 BYL TENTO KOSTELÍK NAHRAZEN ROZSÁHLEJŠÍ STAVBOU, KTERÁ JE ZACHOVÁNA DODNES. JEDNÁ SE O POZDNĚ GOTICKOU STAVBU S POLYGONÁLNÍM CHÓREM; SAKRISTIE BYLA PŘISTAVĚNA V ROCE 1781.

KOSTELÍČEK BYL CENTREM MÍSTNÍHO KULTU MATKY BOŽÍ HRANICKÉ, TEDY POSVÁTNÉ SOCHY Z LIPOVÉHO DŘEVA VYSOKÉ 114 CM, JEJÍŽ VZNIK SPADÁ DO DRUHÉ POLOVINY 15. STOLETÍ. POUTĚ K TÉTO SOŠCE PŘETRVALY I PŘÍKLON HRANIČÁŘŮ K EVANGELICKÉ REFORMACI, KTERÁ MARIÁNSKÝ KULT V KATOLICKÉ PODOBĚ ODMÍTALA. NEJVĚTŠÍ ROZKVĚT KULTU ZAŽIL KOSTELÍČEK NA KONCI 17. A ZAČÁTKU 18. STOLETÍ, NIKDY VŠAK NEDOSÁHL VÝZNAMU VELKÝCH BAROKNÍCH MÍST NA MORAVĚ.

PODOBU TEHDEJŠÍ ZBOŽNOSTI POPISUJE VE SVÉM ŽIVOTOPISE HRANICKÝ SPISOVATEL JOSEF H. A. GALLAŠ. KDYŽ SE V ROCE 1756 NARODIL, PORODNÍ BÁBA NESPRÁVNĚ ODSTŘIHLA PUPEČNÍ ŠŇŮRU, TAKŽE VZNIKL NA TOM MÍSTĚ VELICE BOLESTIVÝ VŘED, KTERÝŽ SE NEHOJIL A MOU TĚLESNOU SÍLU VYSÁL TAK NÁRAMNĚ, ŽE RODIČOVÉ O MÉM ŽIVOBYTÍ POCHYBOVALI A MNE RODIČCEBOŽÍ PŘED JEJÍ SOCHOU U KOSTELÍČKA POD LESEM ZASLÍBILI, SKRZE JEJÍŽTO PŘÍMLUVU NEJEN VŘED BRZY SE ZAHOJIL, NÝBRŽ I MÁ TĚLESNÁ SÍLA TAK VIDITELNĚ PŘIBÝVALA, ŽE SE NAD TÍM PODIVILI. V PŘÍPADĚ NEMOCI JSEM NEBYL MNOHO NUCENÝ; TO ALE VÍM, ŽE MNE RODIČOVÉ K MATIČCE BOŽÍ ZASLÍBILI, A KDYŽ JSEM OKŘÁL, VOSKOVOU OBĚŤ U KOSTELÍČKA POD LESEM SLOŽILI“.

S PROMĚNOU BAROKNÍ ZBOŽNOSTI NA KONCI 18. STOLETÍ KULT MATKY BOŽÍ HRANICKÉ USTUPOVAL, AŽ NAKONEC ZCELA VYMIZEL.

KOSTELÍČEK JE SOUČÁSTÍ SAKRÁLNÍHO AREÁLU, STOJÍCÍHO NA ÚPATÍ HLUZOVSKÉHO KOPCE. KROMĚ KOSTELA JEJ TVOŘÍ PŘEDEVŠÍM KAPLE SVATÉHO ANTONÍNA Z PADOVY, OBJEVUJÍCÍ SE V PRAMENECH POPRVÉ V ROCE 1658, V DOBĚ, KDY JIŽ BYLA OPRAVOVÁNA. UŽ V ROCE 1786 VŠAK BYLA KAPLE ODSVĚCENA A SLOUŽILA JAKO SKLADIŠTĚ STŘELNÉHO PRACHU. AŽ ROKU 1824 BYLA ZÁSLUHOU HRANICKÝCH MĚŠŤANŮ OPRAVENA A VRÁCENA BOHOSLUŽEBNÝM ÚČELŮM.

ZA KAPLÍ SE KDYSI NACHÁZELA JESKYNĚ, SLOUŽÍCÍ PO URČITÝ ČAS JAKO OBYDLÍ MÍSTNÍCH POUSTEVNÍKŮ. V LETECH 1686 – 1707 SE ZDE POUSTEVNICKÉMU ŽIVOTU VĚNOVAL KAPUCÍNSKÝ MNICH HAVEL, JENŽ PŘED TÍM BÝVAL V HRANICÍCH KREJČOVSKÝM MISTREM. PO JEHO SMRTI OBNOVIL POUSTEVNU POLSKÝ KNĚZ SEBESTIÁN SRZEMSKÝ Z KRAKOVA, KTERÝ SE PŮVODNĚ LÉČIL V NEDALEKÝCH LÁZNÍCH TEPLICE. TEN V ROCE 1738 VYSTAVĚL KOLEM HŘBITOVA KŘÍŽOVOU CESTU; ZEMŘEL ROKU 1766 A BYL POHŘBEN V KOSTELÍČKU. V ROCE 1767 ZDE ŽIL POUSTEVNÍK VÁCLAV ĎURA A PO NĚM TŘI LAIČTÍ MNIŠI – PAVEL, ANTONÍN (+1784) A FELIX. S NIMI POSTEVNICKÁ TRADICE TOHOTO MÍSTA MIZÍ.

HŘBITOV, NA KTERÉM SE NACHÁZÍ KŘÍŽOVÁ CESTA, EXISTOVAL JIŽ NA KONCI 15. STOLETÍ. DO HŘBITOVNÍ ZDI JE VESTAVĚNO ČTRNÁCT KAPLÍ, JEJÍŽ VÝKLENKY JSOU ZASKLENY A V NICH JSOU DŘEVOŘEZBY S VÝJEVY POSLEDNÍ CESTY JEŽÍŠE KRISTA Z ROKU 1884. KŘÍŽOVOU CESTU DOPLŇUJE V JIHOVÝCHODNÍM ROHU KAPLE ZA DUŠE V OČISTCI.

KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?