KŘÍŽOVÁ CESTA V PROVODOVĚ NA MALENISKU
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PROVODOV
PRVNÍ ZPRÁVY O POUTNÍM MÍSTĚ „NA MALENISKU“ POCHÁZEJÍ Z POČÁTKU 18. STOLETÍ. V TÉ DOBĚ PROŽÍVALO LUHAČOVICKÉ PANSTVÍ SMUTNÉ ČASY, ZAVINĚNÉ UHERSKÝMI POVSTALCI, KTEŘÍ PUSTOŠILI ZDEJŠÍ KRAJ.
V TÉ DOBĚ ŽIL V DOLNÍM PROVODOVSKÉM MLÝNĚ MLYNÁŘ PAVEL VLAŠTOVICA. JEHO NEMOCNÁ ŽENA ANNA, KTERÁ SI NAŘÍKALA NA BOLESTI HLAVY I NA ZTRÁCEJÍCÍ SE ZRAK, BYLA VELKOU CTITELKOU PANNY MARIE, KTEROU DENNĚ V MODLITBÁCH PROSILA NEJEN O SVÉ ZDRAVÍ, ALE I ZA LEPŠÍ ČASY.
ROKU 1711, PŘED SVÁTKEM NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ, BYLA MLYNÁŘKA VLAŠTOVICOVÁ VE SNU VYZVÁNA BĚLOVLASÝM STARCEM, ABY HO NÁSLEDOVALA. KDYŽ DOŠLI NA MALENISKO, STAŘEC ZABODL NĚKOLIK KROKŮ OD MOHUTNÉ LÍPY DO ZEMĚ HŮL A PRAVIL: ZDE JE VODA, KTERÁ BUDE UZDRAVOVAT NEMOCNÉ NA TĚLE I NA DUŠI. POTÉ STAŘEC ZMIZEL. KDYŽ DRUHÝ DEN ŠLA MLYNÁŘKA DO POZLOVICKÉHO KOSTELA NA MŠI, VŠIMLA SI NA MALENISKU HOLE ZABODNUTÉ V ZEMI A V TOM MÍSTĚ PRÝŠTIL ZE ZEMĚ PRAMÉNEK VODY. VZPOMNĚLA SI NA NOČNÍ SEN, VODOU SI PROPLÁCHLA OČI A HNED POCÍTILA ZNAČNOU ÚLEVU. S RADOSTÍ SPĚCHALA DO POZLOVIC, ALE VŠE SI NECHALA PRO SEBE. PO NĚKOLIKA MĚSÍCÍCH PŘIŠEL VE SNU K MLYNÁŘCE OPĚT STAŘÍK; DŮRAZNĚ JI NAPOMENUL, ABY O UZDRAVUJÍCH VLASTNOSTECH VODY ŘEKLA I JINÝM. MLYNÁŘKA SE LEKLA A PROMLUVILA. A TAK OD ROKU 1712 ZAČÍNAJÍ NA DOSUD OPUŠTĚNÉ MÍSTO PUTOVAT LIDÉ. PŘIBÝVÁ ZÁZRAČNÝCH UZDRAVENÍ, O KTERÝCH SE DOČÍTÁME V PAMĚTNÍ KNIZE PROVODOVSKÉHO KOSTELA. POUTNÍCI SE SCHÁZELI U OBRAZU PANNY MARIE, KTERÝ ZA SVÉ UZDRAVENÍ DAROVALA DOROTA JAHODÍKOVÁ Z PAŠOVIC. TENTOOBRAZ MATKY BOŽÍ KOJÍCÍ JE DODNES ZACHOVÁN NA HLAVNÍM OLTÁŘI POUTNÍHO KOSTELA. OBRAZ OD NEZNÁMÉHO AUTORA BYL PŘEVEZEN DO PROVODOVA Z VÍDNĚ V ROCE 1710 BRATREM DOROTY JAHODÍKOVÉ.
V ROCE 1720 VÁŽNĚ ONEMOCNĚL MAJITEL LUHAČOVICKÉHO PANSTVÍ HRABĚ WOLFGANG SERENYI. POZLOVICKÝ FARÁŘ P. TOBIÁŠ KOTÁSEK PŘINESL HRABĚTI VZKAZ OD MLYNÁŘKY VLAŠTOVICOVÉ, ŽE HO PANNA MARIE UZDRAVÍ, ALE CHCE, ABY NA MALENISKU U PRAMENE ZÁZRAČNÉ VODY NECHAL VYSTAVĚT KAPLIČKU. HRABĚ TOTO SLÍBIL A BRZY POTÉ SE UZDRAVIL. SVŮJ SLIB SPLNIL, KDYŽ DAL NEJDŘÍVE VYSTAVĚT KAPLI DŘEVĚNOU A POTÉ ZDĚNOU, OPATŘENOU OLTÁŘEM. MARIÁNSKÁ SVATYNĚ BYLA SLAVNOSTNĚ POSVĚCENA NA SVÁTEK PANNY MARIE SNĚŽNÉ DNE 5. SRPNA 1735 UHERSKOBRODSKÝM DĚKANEM P. JANEM TRCHALÍKEM. V ROCE 1750 BYLA KAPLIČKA ROZŠÍŘENA DO DNEŠNÍ PODOBY.
ZA PŮSOBENÍ FARÁŘE P. KARLA AMBROŽE BYLA ROKU 1877 POŘÍZENA V LESE BLÍZKO KOSTELA KŘÍŽOVÁ CESTA. NEVYDRŽELA VŠAK DLOUHO A JIŽ KONCEM 19. STOLETÍ NECHAL NOVOU KŘÍŽOVOU CESTU VYSTAVĚT FARÁŘ P. IGNÁC HAVLÍČEK. SOUČASNÁ KŘÍŽOVÁ CESTA JE TEDY V POŘADÍ JIŽ TŘETÍ KŘÍŽOVOU CESTOU. V DNEŠNÍ PODOBĚ, S KAMENNÝMI RELIEFY, POCHÁZÍ Z LET 1917 AŽ 1918. BYLA VYBUDOVÁNA JAKO VZPOMÍNKA NA PADLÉ VOJÍNY A POUTNÍKY V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE. KAŽDÉ ZASTAVENÍ NESE PROTO VĚNOVÁNÍ OKOLNÍCH OBCÍ NA PAMÁTKU JEJICH PADLÝM FARNÍKŮM. KROMĚ TOHO JE NA PRVNÍM ZASTAVENÍ ARCIBISKUPSKÝ ERB A NA POSLEDNÍM ERB RODU SERENYIŮ. KŘÍŽOVÁ CESTA JE ZAKONČENA MALOU KAPLIČKOU.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?