KŘÍŽOVÁ CESTA V PETŘÍNSKÝCH SADECH V PRAZE
FARNOST STAROKATOLICKÉ CÍRKVE PRAHA
KOSTEL SV. VAVŘINCE JE PŮVODNÍ ROMÁNSKÁ JEDNOLODNÍ STAVBA ZACHOVANÁ VE VÝCHODNÍ ČÁSTI DNEŠNÍ STAVBY BAROKNÍ. TA VZNIKALA MEZI LÉTY 1739 - 1745 POD VEDENÍM IGNÁCE PALLIARDIHO STARŠÍHO. KOSTEL JE ZAVRŠEN DVĚMA VĚŽEMI A KUPOLÍ S LUCERNOU UPROSTŘED. KOSTEL MÁ VELICE HODNOTNOU INTERIÉROVOU VÝZDOBU. RISALIT V PROSTŘEDNÍ OSE JE OPATŘEN NIKOU, V NÍŽ STOJÍ NA GOTIZUJÍCÍM SOKLU S NÁPISOVOU DESKOU SOCHA SV. VOJTĚCHA. ZE STEJNÉ DOBY JAKO PŘESTAVBA KOSTELA POCHÁZÍ PRAVDĚPODOBNĚ I DOMEK ADMINISTRÁTORA ČP. 342, VYBUDOVANÝ KOLEM STŘEDOVĚKÉ OPEVŇOVACÍ ZDI. V KOSTELE SVATÉHO VAVŘINCE BYLA SLOUŽENA PRVNÍ POBOŽNOST KŘÍŽOVÉ CESTY V ČECHÁCH ROKU 1733.
V PROSTORU KOLEM POZDĚJI VYSTAVĚNÉ ROZHLEDNY A V BLÍZKOSTI KOSTELA SV. VAVŘINCE NALEZNEME KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY. VZNIK PŮVODNÍCH BAROKNÍCH KAPLÍ, KTERÉ POZDĚJI NAHRADILY KAPLE KLASICISTNÍ, LZE DATOVAT DO OBDOBÍ PO ROCE 1738. NÁSLEDUJÍCÍHO ROKU BYLO VZTYČENO ŠEST ZAJÍMAVÝCH OBOUSTRANNÝCH KAPLIČEK, JEŽ VEDLY OD STRAHOVA KE KAPLI BOŽÍHO HROBU. KAPLE BYLY DOKONČENY DO ROKU 1740. PO JOSEFÍNSKÉM ZÁKAZU PROCESÍ KAPLE NA PETŘÍNĚ CHÁTRALY.
TEPRVE ZÁSLUHOU HRABĚTE KARLA CHOTKA A JEHO AKTIVIT PŘI ZAKLÁDÁNÍ ZAHRAD, BYLA UPRAVENA, LÉPE ŘEČENO NOVĚ VYBUDOVÁNA KŘÍŽOVÁ CESTA, KTERÁ SE STALA SOUČÁSTÍ ZAHRADY. KAPLE MĚL V LETECH 1834 – 1838 POSTAVIT STAVITEL JOSEF KRANNER, ALE JEDINÝ ZACHOVANÝ A DATOVANÝ (1836) PLÁN JE PODEPSÁN ÚŘEDNÍKEM PRAŽSKÉHO STAVEBNÍHO ŘEDITELSTVÍ L. PINKAVOU. TENTOKRÁT BYL VYBUDOVÁN PLNÝ POČET EDIKULOVÝCH KAPLÍ, Z NICHŽ KAŽDÁ MÁ KLASICISTNÍ PODOBU TVOŘENOU EDIKULOU UZAVŘENOU TROJÚHELNÝM ŠTÍTEM, NA JEHOŽ VRCHOLU JE KAMENNÝ KŘÍŽEK. VE VÝKLENCÍCH, KTERÉ BYLY PŮVODNĚ KRYTÉ DVOUKŘÍDLÝMI OKENICEMI, JSOU MALBY S NÁPISY, KTERÉ V LETECH 1837 - 1838 MALOVALI BAVORŠTÍ UMĚLCI JOHANN MÜLLER A JOSEF HOLZMEIER PODLE KRESEB TEHDY PROSLAVENÉHO JOSEFA FÜHRICHA Z ROKU 1834. K VYSVĚCENÍ NOVÉ KŘÍŽOVÉ CESTY DOŠLO 16. ZÁŘÍ 1838 A DO SVÉ SPRÁVY JI PŘEVZALA OBEC PRAŽSKÁ. BYL USTANOVEN SPOLEK, KTERÝ SE STARAL O JEJÍ ÚDRŽBU. VÝCHOZÍM MÍSTEM NOVÉ KŘÍŽOVÉ CESTY BYL KOSTEL SVATÉHO KARLA BOROMEJSKÉHO POD PETŘÍNEM.
BAROKNÍ KAPLE VZKŘÍŠENÍ (KALVÁRIE) JE SITUOVÁNA VE SVAHU PŘED KOSTELEM SV. VAVŘINCE. PRŮČELÍ JE HLADKÉ, UKONČENÉ SLOŽITĚ VYKRAJOVANÝM ŠTÍTEM A PROLOMENÉ VYSOKÝM POLOKRUHOVĚ UKONČENÝM VCHODEM, KE KTERÉMU VEDOU SCHODOVÉ STUPNĚ; PO LEVÉ STRANĚ JE KAZATELNA. STĚNU ZDOBÍ SGRAFITO NA NÁMĚT ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTA, KTEROU PODLE KARTONU MIKOLÁŠE ALŠE (1898) PROVEDL JAROSLAV RIEDL V ROCE 1934. NAD VCHODEM SE UPLATŇUJE PÁSKA S NÁPISEM „VSTALŤ TÉTO CHVÍLE!“.
KAPLE BOŽÍHO HROBU BYLA POSTAVENA ROKU 1738 JAKO POSLEDNÍ ZASTAVENÍ PŮVODNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY. STAVBA PODLE SVATYNĚ UVNITŘ CHRÁMU BOŽÍHO HROBU V JERUZALÉMĚ STOJÍ MEZI PETŘÍNSKOU ROZHLEDNOU A BLUDIŠTĚM. JEJÍMI AUTORY BYLI KNĚZ NORBERT SAAZER A ARCHITEKT JAN FERDINAND SCHOR, KTERÝ ZŘEJMĚ NAVRHL TAKÉ VNITŘNÍ VÝMALBU.
OD ROKU 1994 JE KOSTEL SV. VAVŘINCE V PÉČI STAROKATOLICKÉ CÍRKVE ČR A OD ROKU NÁSLEDUJÍCÍHO STAROKATOLICKOU KATEDRÁLOU.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?