KŘÍŽOVÁ CESTA NA SKALCE
U MNÍŠKU POD BRDY
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST MNÍŠEK POD BRDY
PRVNÍ STAVBOU NA SKALNATÉ VYVÝŠENINĚ NAD MNÍŠKEM BYL KOSTELÍK SV. MAŘÍ MAGDALÉNY, VYBUDOVANÝ V LETECH 1692 – 1694 STAVITELEM KRYŠTOFEM DIENTZENHOFEREM. BYL POSTAVEN NA NÁKLADY SERVÁCE IGNÁCE ENGELA Z ENGELSFLUSSU. VZOREM PRO STAVBU SE STALA JESKYNNÍ KAPLE VE FRANCOUZSKÉM AIX-EU-PROVENCE NEDALEKO MARSEILLE, KDE DLE LEGENDY SV. MAŘÍ MAGDALÉNADLELA NA POKÁNÍ V JESKYNI NA BŘEHU MOŘE. ZVLÁŠTNOSTÍ KOSTELÍKU BYLY VNITŘNÍ OMÍTKY NAPODOBUJÍCÍ KRÁPNÍKOVOU JESKYNI. JEHO ZAKLADATEL NECHAL ZHOTOVIT I JEDINEČNÉ MEŠNÍ NÁČINÍ – DRAHOKAMY OSÁZENOU MONSTRANCI, KALICH, ZLACENOU MISKU – PATÉNU, KŘÍŽ – PACIFIKÁL, NÁDOBU NA UCHOVÁNÍ HOSTIÍ – CIBORIUM, ŠEST SVÍCNŮ A KADIDELNICI. VŠE BYLO USCHOVÁNO NA MNÍŠENSKÉM ZÁMKU A NA SKALKU BYLO NOŠENO VE SLAVNÝCH PRŮVODECH PŘI KONÁNÍ VÝZNAMNÝCH BOHOSLUŽEB. ŽÁDNÝ Z TĚCHTO PŘEDMĚTŮ SE VŠAK NEZACHOVAL.
TRADICE POUTÍ SKONČILA NA SKALCE ROKU 1953, JEDNAK Z DŮVODU NÁBOŽENSKÉ NESVOBODY, JEDNAK Z DŮVODU NEKONTROLOVANÉHO PODDOLOVÁNÍ PŘI TĚŽBĚ ŽELEZNÉ RUDY. U KOSTELA BYLA NARUŠENA STATIKA A HROZILA DEMOLICE. VYBAVENÍ BYLO PRAKTICKY ZNIČENO NEBO ROZKRADENO, NAŠTĚSTÍ SE PODAŘILO ZACHRÁNIT VÝJIMEČNÉ SOCHY MISTRA BENDLA, KTERÉ BYLY PŘEMÍSTĚNY DO FARNÍHO KOSTELA SV. VÁCLAVA. AŽ PO UKONČENÍ TĚŽBY V ROCE 1967 SE NASKYTLA ŠANCE KOSTELÍK I CELÝ AREÁL ZACHRÁNIT. V ČERVENCI ROKU 1993, KDY PRAKTICKY PO DVACETI LETECH BYLY DOKONČENY VŠECHNY ZÁCHRANNÉ TERÉNNÍ PRÁCE VČETNE FASÁDY A KLEMPÍŘSKÝCH PRVKŮ, BYLO MOŽNÉ KOSTELÍK OPĚT OTEVŘÍT PRO DUCHOVNÍ ÚČELY.
NEDALEKO KOSTELÍKA SV. MAŘÍ MAGDALENY VYRŮSTALA VE STEJNÝCH LETECH DALŠÍ STAVBA – KLÁŠTER. BYL DOKONČEN V ROCE 1694 A PRVNÍMI OBYVATELI SE MĚLI STÁT BENEDIKTINŠTÍ MNIŠI. VŠE BYLO PRO JEJICH PŘÍCHOD PŘIPRAVENO, DOKONCE BYLA VYKLUČENA ČÁST LESA, KTERÁ BYLA PŘEMĚNĚNA V POLE. ALE CÍRKEVNÍ KRUHY PŘÍCHODU MNICHŮ NEPŘÁLY A Z OSÍDLENÍ KLÁŠTERA SEŠLO. SERVÁC IGNÁC ENGEL V ROCE 1704 UMÍRÁ, ANÍŽ BY SE MU PODAŘILO JEHO PŘEDSTAVY NAPLNIT. NEPODAŘILO SE TO ANI JEHO SYNOVCI IGNÁCI KARLU ENGELU Z ENGELSFLUSSU. A TAK AŽ V ROCE 1762 KONEČNĚ DOCHÁZÍ K PŘÍCHODU MNIŠSKÉHO ŘÁDU. NEJSOU TO ALE DOMINIKÁNI, NÝBRŽ CHUDÝ ŘÁD FRANTIŠKÁNŮ. TOTO SE ALE UDÁLO JIŽ ZA NOVÉHO MAJITELE MNÍŠECKÉHO ZÁMKU VÁCLAVA IGNÁCE Z UNVERTU. ZA ROZVOJ POUTNÍHO MÍSTA SE VŠAK ZASLOUŽILA PŘEDEVŠÍM JEHO TCHÝNĚ, ZBOŽNÁ HRABĚNKA BENEDIKTA ČEJKOVÁ Z OLBRAMOVIC. TA NEJENŽE PŘIVÁDÍ NA SKALKU FRANTIŠKÁNY, ALE V LETECH 1755 – 1762 DÁVÁ VYBUDOVAT KŘÍŽOVOU CESTU, KTERÁ LOGICKY PROPOJUJE KOSTELÍK SV. MAŘÍ MAGDALENY S POUSTEVNOU. ZATÍMCO VŠAK FRANTIŠKÁNI JAKO SPRÁVCI ZŮSTÁVAJÍ NA SKALCE AŽ DO KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY, MAJITELEM SE V ROCE 1925 STÁVÁ NÁBOŽENSKÁ MATICE.
S KOSTELEM A KLÁŠTEREM JE V LETECH 1692 – 1694 STAVĚNA JEŠTĚ TŘETÍ STAVBA, KTEROU JE POUSTEVNA, JINAK TAKÉ REKOLEKČNÍ DŮM. JE ROVNĚŽ DÍLEM KRYŠTOFA DIENTZENHOFERA, KTERÝ JEJÍ BUDOVU SITUOVAL K VRCHOLU SKALKY. POUSTEVNA BYLA URČENA PRO REKOLEKCI, URČITOU FORMU DUCHOVNÍHO CVIČENÍ A MODLITEB. SPOLEČNĚ S CELÝM AREÁLEM BYLA OPRAVENA TĚSNĚ PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE, ABY V DALŠÍCH DESETILETÍCH BYLA TOTÁLNĚ ZNIČENA. OPRAVENA BYLA AŽ V POLOVINĚ 90. LET 20. STOLETÍ. VE VNITŘNÍ APSIDĚ JE ULOŽENA PIETA, MISTROVSKÉ DÍLO SOCHAŘE JANA BROKOFFA Z ROKU 1700. SOUSOŠÍ S PŮVODNÍM NÁZVEM SNÍMÁNÍ Z KŘÍŽE JE ZALOŽENO NA LEGENDĚ O SV. MAŘÍ MAGDALENĚ.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?