KŘÍŽOVÁ CESTA V KOSTELNÍM VYDŘÍ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST KOSTELNÍ VYDŘÍ
V ROCE 1694 KOUPIL ZDEJŠÍ PANSTVÍ NOVÝ MAJITEL GERHARD JINDŘICH BUTZ Z ROLSBERGŮ. V TÉ DOBĚ SE MEZI LIDMI VYPRÁVĚLO, ŽE KOLEM BOŽÍ MUKY NA KOPCI NAD VESNICÍ SE NĚKDY UKAZUJE ZVLÁŠTNÍ ZÁŘE. ZBOŽNÝ ŠLECHTIC SE V TELČI RADIL S FELIXEM KARLEM SLAVATOU, KTERÝ BYL KNĚZEM A ŘEHOLNÍKEM ŘÁDU BOSÝCH KARMELITÁNŮ. NA JEHO RADU VYSTAVĚL BARON BUTZ NA ONOM MÍSTĚ KAPLI A UMÍSTIL DO NÍ OBRAZ PANNY MARIE KARMELSKÉ. TO SE STALO ROKU 1709. OD TÉ DOBY PŘICHÁZEJÍ NA TOTO MÍSTO POUTNÍCI PROSIT PANNU MARII O PŘÍMLUVU.
NÁSLEDNÝ ROZVOJ POUTNÍHO MÍSTA VÝRAZNĚ OVLIVNILI DALŠÍ PŘÍSLUŠNÍCI RODU ROLSBERGŮ. PO NECELÝCH TŘICETI LETECH ZAKLADATELŮV SYNOVEC MATĚJ JINDŘICH BUTZ KAPLI PŘESTAVĚL. JEHO SYNOVÉ JOSEF IGNÁC A JAN MATĚJ BYLI OBA KNĚŽÍMI A OLOMOUCKÝMI KANOVNÍKY A V DRUHÉ PŮLI 18. STOLETÍ SE VYSTŘÍDALI JAKO MAJITELÉ VYDERSKÉHO PANSTVÍ. PODPOROVALI ROZMACH POUTÍ A STAVITELSKOU ČINNOST, KTERÁ S TÍM SOUVISELA. TAK BYLA POSTUPNĚ VYSTAVĚNA BUDOVA KLÁŠTERA (ZATÍM V NÍ SÍDLIL POUZE KAPLAN), LOĎ KOSTELA (PŮVODNÍ KAPLE TVOŘÍ PRESBYTÁŘ DNEŠNÍHO KOSTELA), AMBITY A OHRADNÍ ZEĎ S TŘEMI BRANAMI. V ROCE 1803 JAN MATĚJ BUTZ ZEMŘEL A BYL POCHOVÁN PŘI JIŽNÍ STĚNĚ KOSTELA PROTI KLÁŠTERU, JAK DODNES SVĚDČÍ NÁHROBEK. OD TÉ DOBY PROCHÁZEL AREÁL POUTNÍHO MÍSTA JIŽ JEN MENŠÍMI ÚPRAVAMI.
INTERIÉR KOSTELA JE DNES ZE ZNAČNÉ ČÁSTI URČEN PŮSOBENÍM KARMELITÁNŮ NA POČÁTKU NAŠEHO STOLETÍ. K DVOUSTÉMU VÝROČÍ POUTNÍHO MÍSTA NECHALI BRATŘI CELÝ KOSTEL VYMALOVAT OBRAZY S MARIÁNSKOU A KARMELITÁNSKOU TEMATIKOU. O NĚCO MÁLO POZDĚJI BYLY POŘÍZENY LAVICE A ZPOVĚDNICE. ZE STARŠÍHO VYBAVENÍ ZŮSTALY KŘTITELNICE, KAZATELNA A BOČNÍ OLTÁŘE SV. KŘÍŽE A SV. JANA NEPOMUCKÉHO. PO LITURGICKÉ REFORMĚ DRUHÉHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU BYLY DOPLNĚNY AMBON (PŘEDCHŮDCE KAZATELNY) A OLTÁŘ ČELEM K LIDU.
AČKOLI BUDOVA KLÁŠTERA BYLA PŘI POUTNÍM KOSTELE PANNY MARIE KARMELSKÉ POSTAVENA JIŽ V POLOVINĚ 18. STOLETÍ, ABY KNĚŽÍ MOHLI BÝT K DISPOZICI POUTNÍKŮM KAŽDODENNĚ, NEPŘÍZNIVÉ SPOLEČENSKÉ POMĚRY, KTERÝMI BYLO OSVÍCENSTVÍ A VLÁDA JOSEFA II., TEHDY PŘÍCHODU ŘEHOLNÍKŮ ZABRÁNILY. SNAD BY JIMI BÝVALI BYLI BOSÍ KARMELITÁNI.
VE SKUTEČNOSTI BYLA SLUŽBA PŘI MARIÁNSKÉ SVATYNI SVĚŘENA ŘEHOLNÍMU SPOLEČENSTVÍ TEPRVE V ROCE 1908. PATRON KOSTELA BARON BEDŘICH DALBERG Z DAČIC POZVAL KARMELITÁNY Z RAKOUSKA, ABY SE UJALI DUCHOVNÍ SPRÁVY KOSTELA A FARNOSTI. NEJPRVE TU TEDY ŽILA A PŮSOBILA KOMUNITA BRATŘÍ NĚMECKÉ NÁRODNOSTI, PAK OD R. 1921 AŽ DO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY JEN JEDEN, NANEJVÝŠ DVA ČEŠTÍ KNĚŽÍ KARMELITÁNI. KARMELITÁNŮ ČESKÉHO PŮVODU TOTIŽ ZATÍM VÍCE NEBYLO. KDYŽ SE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE RÝSOVALY PŘÍZNIVĚJŠÍ VYHLÍDKY, NÁSTUP KOMUNISTŮ K MOCI JE ZMAŘIL.
OD ROZEHNÁNÍ ZDEJŠÍ KOMUNITY TŘÍ KNĚŽÍ V R. 1950 MOHL V KOSTELNÍM VYDŘÍ NADÁLE ZŮSTAT POUZE JEDEN Z NICH - P. MELICHAR KARÁSEK. ZEMŘEL V ROCE 1985. PAK SEM PŘICHÁZELI KARMELITÁNI - POSLEDNÍ ŽIJÍCÍ Z PŮVODNÍ TROJICE, P. METODĚJ MINAŘÍK, I TI PŘIJATÍ DO ŘÁDU MEZITÍM TAJNĚ - JIŽ JEN JAKO POUTNÍCI.
PO ZMĚNĚ SPOLEČENSKÝCH POMĚRŮ V ROCE 1989 PŘEDAL BRNĚNSKÝ BISKUP OD ČERVENCE 1990 SPRÁVU POUTNÍHO MÍSTA, FARNOSTI I KLÁŠTERA ZNOVU KARMELITÁNŮM - NOVÉ KOMUNITĚ BRATŘÍ V ČELE S PŘEVOREM P. CYRILEM VOJTĚCHEM KODETEM. OD R. 1991 JE KOSTELNÍ VYDŘÍ URČENO GENERÁLEM ŘÁDU TAKÉ JAKO NOVICIÁTNÍ DŮM, V NĚMŽ SE NOVÝM ZÁJEMCŮM O ŘEHOLNÍ ŽIVOT DOSTÁVÁ ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVY.
V LETECH 1907 A 1908, KDY SE JEDNALO O ZÍSKÁNÍ ŘEHOLNÍKŮ PRO KLÁŠTER V KOSTELNÍM VYDŘÍ, BYL JEŠTĚ PÁNEM ZÁMKU I PANSTVÍ FRIEDRICHŮV STAŘIČKÝ OTEC FRIEDRICH FERDINAND DALBERG, LZE OVŠEM PŘEDPOKLÁDAT, ŽE PATRONÁTNÍ ZÁLEŽITOSTI JIŽ NEŘÍDIL OSOBNĚ, ALE ŽE SE NA TOM PODÍLELI OSTATNÍ ČLENOVÉ RODINY, TEDY JEHO DĚTI, MEZI NIMIŽ MĚL FRIEDRICH JISTĚ DŮLEŽITÉ SLOVO. KDYŽ ŠESTAOSMDESÁTILETÝ OTEC V ZÁŘÍ ROKU 1908 ZEMŘEL, ZDĚDIL FRIEDRICH MARIA JAKO JEHO DRUHOROZENÝ SYN PANSTVÍ DAČICE A KOSTELNÍ VYDŘÍ – A TÍM TAKÉ PATRONÁTNÍ PRÁVO NAD VYDERSKÝM KLÁŠTEREM A FARNOSTÍ. BARON FRIEDRICH MARIA DALBERG SE NARODIL 29. LEDNA 1863 V DAČICÍCH. BYL ČLOVĚKEM VELMI VZDĚLANÝM A OPRAVDOVĚ ZBOŽNÝM. TAKOVÁ BYLA OSTATNĚ ATMOSFÉRA RODINY, V NÍŽ VYRŮSTAL. V LÉTĚ 1888 PODNIKL FRIEDRICH MARIA CESTU DO PALESTINY, O NÍŽ NAPSAL A VYDAL PODROBNÝ CESTOPIS. PŘI TÉTO CESTĚ PŘIJAL ŠKAPULÍŘ PANNY MARIE KARMELSKÉ A TO PŘÍMO V KLÁŠTEŘE STELLA MARIS NA HOŘE KARMEL Z RUKOU P.ŠIMONA STOCHA OCD. VE SVÉM CESTOPISE O TOM NAPSAL: "ŠKAPULÍŘ JE ASI TOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ A NEJCENNĚJŠÍ PAMÁTKOU, KTEROU SI ZE SVATÉ HORY MŮŽE POUTNÍK ODNÉST." V ROCE 1904 SE OŽENIL S KAROLINOU VON RAAB A V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH INICIOVAL POSLEDNÍ ÚPRAVY DAČICKÉHO ZÁMKU, ZEJMÉNA VYBUDOVÁNÍ POZDNĚ SECESNÍ KNIHOVNY A ZÁMECKÉ KAPLE. BYL VELKÝM MILOVNÍKEM KNIH A SBĚRATELEM EX LIBRIS. OBA JEHO SYNOVÉ JOSEF I JAN ZEMŘELI BEZ POTOMKŮ. TAK SMRTÍ JANA DALBERGA ROKU 1940 ROD VYMŘEL.
FRIEDRICH S MANŽELKOU I OBĚMA SYNY JSOU POCHOVÁNI NA HŘBITŮVKU NA NÁVRŠÍ NAPROTI VYDERSKÉMU KLÁŠTERU. TENTO LESNÍ HŘBITOV BYL ZALOŽEN NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ A MĚL SLOUŽIT K POHŘBÍVÁNÍ ČLENŮ ŠLECHTICKÉ RODINY I ŘEHOLNÍKŮ Z KLÁŠTERA. JE NA NĚM POHŘBENO CELKEM DEVĚT OSOB, Z TOHO ČTYŘI BRATŘI KARMELITÁNI.
PŘEVZATO: http://www.karmel.cz/
V POSLEDNÍCH LETECH ZALOŽILI BRATŘI KARMELITÁNI KOLEM LESNÍHO HŘBITŮVKU KŘÍŽOVOU CESTU. ČTRNÁCT ZASTAVENÍ JE TVOŘENO, TAK JAK JE V NOVODOBÉ HISTORII KŘÍŽOVÝCH CEST HOJNĚ ZASTOUPENO, VELKÝMI KAMENY, KTERÉ OBKRUŽUJÍ CELÝ HŘBITOV S HROBKOU DALBERGŮ. KAŽDÝ Z KAMENŮ JE OPATŘEN DROBNÝM DŘEVĚNÝM KŘÍŽKEM, V JEHOŽ STŘEDU JE VYSEKÁNA ŘÍMSKÁ ČÍSLICE, OZNAČUJÍCÍ ČÍSLO ZASTAVENÍ.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?