KŘÍŽOVÁ CESTA VE TŘECH STUDNÍCH

KŘÍŽOVÁ CESTA NA TŘECH STUDNÍCH

KŘÍŽOVÁ CESTA VE TŘECH STUDNÍCH
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST FRYŠAVA POD ŽÁKOVOU HOROU

ZIMNÍ RYBNÍK SYKOVEC NA TŘECH STUDNÍCH

I STUDÁNKY CHTĚJÍ BÝTI ČISTÉ, TAK JAKO DĚTI VY JSTE;
I JIM SE STÝSKALO PO JARU.
NEJEDNA STUDÁNKA MALÁ SE O PRAMÍNEK BÁLA,
ABY NEZAPADL DO KALU, DO BAHNA A DO KAMENÍ,
TAK JAKO ČLOVĚK DO SOUŽENÍ,
ANI TROCHU VLÁHY BY V NÍ NEZBYLO.

VŽDYŤ KAŽDÁ STUDÁNKA V LESE NA HLADINĚ NEBE NESE,
KDYBY JÍ NEBYLO, O ZEM BY SE ROZBILO.
I KDYBY BYLA NEPATRNÁ TAK,
ŽE BY POD KŘÍDLA SI SCHOVAL JI PTÁK
A ZANESLO JI BLÁTO NEBO LISTÍ, NEBO LISTÍ.

V KAŽDÉM KRAJI JE TO JINÉ ALE U NÁS NA VYSOČINĚ
DĚTI Z JARA STUDÁNKY VŽDY ČISTÍ.
POSLEDNÍ DEN V MÁJI, TAK DLOUHO PRŠELO I PŘES NOCI.
VY, HLUBÁŇKY ZARMOUCENÉ, ZAKALENÉ AŽ DO PRAMENE,
JEN DĚTSKÉ RUCE MOHOU VÁM POMOCI.

POMNÍČEK VÍTĚZSLAVI KAPRÁLOVÉ U STUDÁNKY VITULKY

TAK JAKO K OBCI TŘI STUDNĚ PATŘÍ RYBNÍK SYKOVEC, TAK K OBCI BUDOU VŽDY PATŘIT I VÝŠE CITOVANÉ VERŠE. PÍŠE SE POLOVINA PADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ, KDY BÁSNÍK MILOSLAV BUREŠ, INSPIROVÁN PRASTARÝM LIDOVÝM ZVYKEM, A TAKÉ KRÁSOU RYBNÍKA SYKOVCE, OKOLNÍ KRAJINY A MALEBNOSTÍ VESNIČKY TŘECH STUDNÍ, PÍŠE BÁSEŇ "PÍSEŇ O STUDÁNCE RUBÍNCE", DÍLKO, KTERÉ MÁ SVŮJ PŮVOD V JARNÍM ČIŠTĚNÍ STUDÁNEK. BÁSEŇ POSÍLÁ SVÉMU PŘÍTELI, SVĚTOZNÁMÉMU SKLADATELI BOHUSLAVU MARTINŮ, DO JIHOFRANCOUZSKÉ NICE. POSÍLÁ JEJ S PROSBOU, ZDA BY SKLADATEL VERŠE NEZHUDEBNIL. MARTINŮ, JIŽ DLOUHÉ ROKY ODLOUČENÝ OD SVÉ VLASTI, JE Z BÁSNĚ NADŠENÝ A NABÍDKU PŘIJÍMÁ. ZKRACUJE NÁZEV DÍLA A NA SVĚT PŘICHÁZÍ ZNÁMÁ, A V ZAHRANIČÍ VELICE UZNÁVANÁ KANTÁTA, "OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK".

MÍSTO KONÁNÍ TRADIČNÍHO "OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK"

MARTINŮ MĚL K VYSOČINĚ SAMOZŘEJMĚ INTENZIVNÍ VZTAH. JAKO RODÁK Z POLIČKY TENTO KRAJ MILOVAL A KE TŘEM STUDNÍM SI VYTVOŘIL ZVLÁŠť VŘELÝ VZTAH. V ČERVENCI ROKU 1938 JEJ TOTIŽ DO TĚCHTO MÍST POZVALA JEHO ŽAČKA, TEHDY TŘIADVACETILETÁ VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ. JEJÍ RODIČE SEM PO LÉTA JEZDÍVALI DO HOTELU "U LOUBŮ" A VE TŘICÁTÝCH LETECH SI ZDE JAKO JEDNI Z PRVNÍCH POSTAVILI VILKU (ČP. 29 - DNEŠNÍ PENZION VE VILE). VÍTĚZSLAVA BYLA HUDEBNĚ MIMOŘÁDNĚ NADANÁ A JAKO TAKOVÁ SE I PŘES SVŮJ MLADÝ VĚK PROSLAVILA COBY HUDEBNÍ SKLADATELKA A DIRIGENTKA. TAK JAKO MARTINŮ, I ONA ODEŠLA DO FRANCIE, KDE BOHUŽEL V ČERVNU ROKU 1940 VELICE MLADÁ ZEMŘELA. ZDE JEŠTĚ MŮŽEME PŘIPOMENOUT, ŽE JEJÍM MANŽELEM, SE KTERÝM SE VZALI V LEDNU TÉHOŽ ROKU, NEBYL NIKDO JINÝ, NEŽ JIŘÍ MUCHA, SYN MIMOŘÁDNÉHO UMĚLCE ALFONSE MUCHY.

KŘÍŽOVOU CESTU TVOŘÍ DŘEVĚNÉ FOŠNY S ŘEZBOVANÝMI PAŠIJOVÝMI SCÉNAMI,
KOLEM KTERÝCH SE VINE KOVANÁ TRNOVÁ KORUNA

DRUHÉ ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY - JEŽÍŠ PŘIJÍMÁ KŘÍŽ

TŘI STUDNĚ VZNIKAJÍ V POLOVINĚ 17. STOLETÍ. TEHDY SPRÁVCE NOVOMĚSTSKÉHO PANSTVÍ FRANTIŠEK MAXMILIÁN KRATZER POVOLIL LESNÍM DĚLNÍKŮM, ABY SI NA VYKÁCENÉ MÝTINĚ "U TŘECH STUDNÍ" POSTAVILI SVÉ DOMKY. BYLO TO V MÍSTECH, KDE SVÉ PRAMENIŠTĚ MĚLY TŘI STUDÁNKY, JEJICHŽ VODA POTÉ MÍŘILA DO RYBNÍKA MEDLOV. DNES TATO MÍSTA TVOŘÍ SEVERNÍ ČÁST OBCE. ODSUD JE TO JIŽ SKOK K ZAČÁTKU KŘÍŽOVÉ CESTY, KTERÁ V TÉTO FÁZI SLEDUJE ZIMNÍ LYŽAŘSKOU STOPU, SPOJUJÍCÍ TŘI STUDNĚ S MEDLOVSKÝM RYBNÍKEM. DÁLE PROCHÁZÍ KOLEM CHATAŘSKÉ KOLONIE A KONČÍ NA ROZLEHLÉ LOUCE, KTEROU OBKRUŽUJE PO SEVERNÍ STRANĚ, ABY BYLA UKONČENA ČTRNÁCTÝM A PATNÁCTÝM ZASTAVENÍM OPĚT U LYŽAŘSKÉ TRASY.

KŘÍŽOVÁ CESTA VEDE KOLEM CHATAŘSKÉ KOLONIE

ČÁST KŘÍŽOVÉ CESTY PROCHÁZÍ PO UŽÍVANÉ BĚŽKAŘSKÉ STOPĚ,
SPOJUJÍCÍ TŘI STUDNĚ S RYBNÍKEM MEDLOV

KŘÍŽOVÁ CESTA JE DÍLEM ŘEZBÁŘE JANA ŠTĚPÁNKA Z JIŘÍKOVIC, Z OBCE NEDALEKO BRNA. PAN ŠTĚPÁNEK JE AUTOREM I KŘÍŽOVÉ CESTY PRÁVĚ VE SVÉ DOMOVSKÉ OBCI A OBĚ JEHO DÍLA JSOU SI V MNOHÉM PODOBNÁ. V OBOU PŘÍPADECH SE JEDNÁ O SILNÉ DESKY - FOŠNY, VE KTERÝCH JSOU PLOCHÝM RELIÉFEM VYŘEZBOVÁNY PAŠIJOVÉ SCÉNY. A CO AUTOR ŘÍKÁ O SVÉ PRÁCI: "DŘEVO DÁVÁ RADOST. TO JSEM SI PŘI PRÁCI S NÍM UVĚDOMIL. KDYŽ ROSTE JAKO STROM, DÁVÁ ČLOVĚKU PLODY A V TEPLÝCH LETNÍCH DNECH STÍN. MÁ-LI ČLOVĚK MOŽNOST S NÍM PRACOVAT, MŮŽE SE HO DOTÝKAT, PŘIVONĚT K NĚMU A OBDIVOVAT JEHO ORIGINÁLNÍ KRESBU. A KDYŽ ZNOVU OBŽIVNE V PODOBĚ JAKÉHOKOLIV PŘEDMĚTU, DĚLÁ DÁL RADOST SVÉMU MAJITELI".