KŘÍŽOVÁ CESTA V HLUBOKÝCH MAŠŮVKÁCH
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST HORNÍ MAŠŮVKY
NEJSTARŠÍ ZMÍNKA O HLUBOKÝCH MAŠŮVKÁCH JE ROKU 1220; JIŽ Z DÁVNÝCH POVĚSTÍ JE ZŘEJMÉ, ŽE ZDEJŠÍ LÉČIVÝ PRAMEN V ÚDOLÍ POTOKA SVATOŇOVCE BYLO POVAŽOVÁNO ZA POSVÁTNÉ A BYLO JAKÝMSI DUCHOVNÍM CENTREM CELÉ OBLASTI. NAVÍC VEDLE POUTNÍHO MÍSTA VZNIKAJÍ I MALÉ LÁZNĚ.
PRVNÍ UZDRAVENÍ JE PÍSEMNĚ DOLOŽENO Z DOBY PŘED TŘICETILETOU VÁLKOU. TEHDY ZDE 4 TÝDNY POBÝVAL MUŽ JMÉNEM KRUKENSTEINHAUSER Z KROMĚŘÍŽE, ABY SE POTÉ NA DOPORUČENÍ MÍSTNÍCH OBYVATEL NAPIL Z PRAMENE A UZDRAVIL SE. PODOBNÉ SE PŘIHODILO I JEHO NEVLASTNÍMU SYNOVI ONDŘEJOVI BRUNEROVI. ZA ODMĚNU UPRAVILI PŘÍSTUP K PRAMENI.
ALE TO JIŽ V TÉ DOBĚ EXISTOVALA NA KOPCI NAD PRAMENEM DŘEVĚNÁ KAPLIČKA. ZNÁMOST MÍSTA SE ŠÍŘÍ PO KRAJI A S JEHO POPULARITOU SE ROZRŮSTÁ I CELÝ AREÁL.
O ROZVOJ HLUBOKÝCH MAŠŮVEK SE NEJVÍCE ZASLOUŽIL TEHDEJŠÍ MAJITEL JEVIŠOVICKÉHO PANSTVÍ POLNÍ MARŠÁL JAN LUDVÍK RADUIT DE SOUCHES (DE SEŠ). TENTO PŮVODEM FRANCOUZ, KTERÝ PŘEŠEL VE VÁLCE OD ŠVÉDŮ NA STRANU RAKOUSKÉHO CÍSAŘE, USILOVAL PŘI DLOUHÝCH JEDNÁNÍCH S PREMONSTRÁTY Z KLÁŠTERA LOUKA A S OLOMOUCKÝM BISKUPEM O OFICIÁLNÍ POTVRZENÍ LÉČIVOSTI PRAMENE A O POVOLENÍ POSTAVIT NA TOMTO MÍSTĚ KAPLI. POVOLENÍ SE MU DOSTALO DNE 6. KVĚTNA ROKU 1680 OD OLOMOUCKÉHO BISKUPA KARLA II., HRABĚTE Z LICHTENSTEINU. NÁSLEDNĚ NECHAL VYSTAVĚT KOSTEL 20 KROKŮ DLOUHÝ A 10 KROKŮ ŠIROKÝ S VĚŽÍ A KOLEM BYLO ZASAZENO 6 LIP. TENTO KOSTELÍK JE VLASTNĚ PRESBYTÁŘEM KOSTELA SOUČASNÉHO.
DO NOVÉ SVATYNĚ POTÉ VĚNOVAL SOŠKU PANNY MARIE S JEŽÍŠKEM DE FOI (DE FOA). PODLE POVĚSTI JI ZÍSKAL JAKO VÝPALNÉ PŘI JEDNOM Z TAŽENÍ V BELGII BĚHEM TŘICETILETÉ VÁLKY A ÚDAJNĚ JI NOSIL NEUSTÁLE PŘI SOBĚ I KDYŽ BYL PROTESTANT (HUGENOT). NA KATOLICTVÍ PŘESTOUPIL AŽ PO ZÁCHRANĚ BRNA PŘED ŠVÉDY, O KTERÉ SE VÝZNAMNOU MĚROU ZASLOUŽIL. SOŠKA JE KOPIÍ SOŠKY Z FRANCOUZSKÉHO POUTNÍHO MÍSTA DE FOI. TAM BYLA NALEZENA ROKU 1609 PŘI KÁCENÍ MOHUTNÉHO DUBU V JEHO DUTINĚ SPOLEČNĚ S PRAMÍNKEM ŽENSKÝCH VLASŮ (SYMBOL ZASVĚCENÍ PANNY).
PODLE POUTNÍ TRADICE ŽIL U KOSTELÍKA POUSTEVNÍK, ŘEHOLNÍ BRATR, KTERÝ SE O KOSTEL STARAL. POUSTEVNA SE NAZÝVALA KAPUCÍNKA.
ZÁJEM O MAŠŮVKY ROSTL A MAJITEL PANSTVÍ SI NECHAL VEDLE KOSTELA VYSTAVĚT MALÝ DŮM SE ZAHRADOU (DNEŠNÍ FARA). OD ROKU1744 SE DOMEK STAL BYDLIŠTĚM DUCHOVNÍHO SPRÁVCE – STAL SE FAROU.
JIŽ JSME SE ZMÍNILI O PRVNÍM ZÁZRAKU, DALŠÍ SE UDÁL V 17. STOLETÍ, KDY SE ZDE UZDRAVIL JEDEN MALÍŘ, KTERÝ TRPĚL DNOU A Z VDĚČNOSTI NAMALOVAL OBRAZ PANNY MARIE PASOVSKÉ, KTERÝ BÝVAL V PŮVODNÍ DŘEVĚNÉ KAPLIČCE.
V 18. STLETÍ SE ZDE UZDRAVIL CHROMÝ MUŽ ZE ZNOJMA, KTERÝ DAL ZA SVÉ UZDRAVENÍ POSTAVIT PO CESTĚ Z PŘÍMĚTIC DO MAŠŮVEK SEDM KAPLIČEK SEDMI RADOSTÍ PANNY MARIE.
V ROCE 1859 PŘIŠEL DO HLUBOKÝCH MAŠŮVEK NOVÝ FARÁŘ P. FRANTIŠEK POIMON. ZAŘÍDIL ZALOŽENÍ HŘBITOVA A TAKÉ NECHAL VYBUDOVAT NA HOLÉM KOPCI ZA KOSTELEM KALVÁRII S KŘÍŽOVOU CESTOU. OBEC VENOVALA POZEMEK, P. POIMON KOUPIL DŘEVO NA VÝROBU KAPLIČEK A ZBYTEK JIŽ DODĚLALI MÍSTNÍ FARNÍCI. NA VRCHOLU KALVÁRIE BYL VZTYČEN DŘEVĚNÝ KŘÍŽ. V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH BYLY DŘEVĚNÉ KAPLIČKY NAHRAZENY KAPLIČKAMI ZDĚNÝMI. KOPEC BYL ZALESNĚN AŽ V ROCE 1915. KŘÍŽOVÁ CESTA ZAČÍNÁ V DOLNÍ ČÁSTI SOCHOU MODLÍCÍHO SE KRISTA V GETSEMANSKÉ ZAHRADĚ. TATO SOCHA SE ZDE VŠAK OBJEVILA AŽ V ROCE 1946.
V TOMTO ROCE SE FARÁŘEM STÁVÁ P. JOSEF PARMA; TEN ZAŘÍDIL DOSTAVBU KOSTELA DO DNEŠNÍ PODOBY (PRÝ SE ZNAL S GOTTWALDEM, TAKŽE KOSTEL MOHL BÝT DOSTAVĚN). V TOM SAMÉM ROCE AREÁL DOPLŇUJE BOŽÍ HROB S OBRAZEM BEDŘIŠKY ZNOJEMSKÉ.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?