POUTNÍ AREÁL
S KŘÍŽOVOU CESTOU V ŘÍMOVĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŘÍMOV
ŘÍMOV, PŮVODNĚ HŘÍMOV PODLE JMÉNA PELHŘIM; VES POPRVÉ ZMÍNĚNÁ ROKU 1359 V SOUVISLOSTI S TVRZÍ, KTERÁ STÁVALA V MÍSTECH DNEŠNÍHO ZÁMEČKU. MNOHEM STARŠÍ JE VŠAK HRADIŠTĚ Z 8. – 9. STOLETÍ, KTERÉ SE NACHÁZELO A DODNES JE PATRNÉ NA PROTĚJŠÍM BŘEHU ŘEKY MALŠE U VSI BRANIŠOVICE. V LETECH 1650 – 1705 VZNIKLA V OKOLNÍ KRAJINĚ JEDNA Z NAŠICH NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH A NEJKRÁSNĚJŠÍCH PAŠIJOVÝCH CEST, VYBUDOVANÁ PO VZORU SEVEROITALSKÝCH SVATÝCH HOR.
POUTNÍ KOMPLEX V ŘÍMOVĚ VYBUDOVALI ČESKOKRUMLOVŠTÍ JEZUITÉ, USAZENÍ V ČESKÉM KRUMLOVĚ OD ROKU 1584. V ŘÍMOVSKÉ LIBER MEMORABILIS NACHÁZÍME ZÁPIS Z PERA JEZUITSKÉHO MISIONÁŘE P. KAŠPARA HAUDTA, KTERÝ PŮSOBIL V ŘÍMOVĚ V LETECH 1775 – 1797: „JAN GURRE, KDYSI KOADJUKTOR TOVARYŠSTVA JEŽÍŠOVA, MORAVAN, PŮVODEM Z BRNA, POVOLÁNÍM LÉKÁRNÍK, KTERÝ PO ČTYŘICET LET ŽIL V KOLEJI KRUMLOVSKÉ A DVAKRÁT SE OBĚTOVAL OŠETŘUJÍC MOREM NAKAŽENÉ, VYSTAVĚL V ŘÍMOVĚ LORETU A ZÁROVEŇ PĚTADVACET ZASTAVENÍ TRPÍCÍHO SPASITELE. A SICE POSTAVIL TĚCHTO PĚTADVACET ZASTAVENÍ TAK, ABY VZDÁLENOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ZASTAVENÍMI MĚŘILA TOLIK MUŽSKÝCH KROKŮ, KOLIK V JERUZALÉMĚ MĚŘÍ STADIÍ, A ABY, POKUD MOŽNO, KAŽDÁ STANICE SI ZACHOVALA SVOU POLOHU, BUĎ K JIHU, BUĎ K ZÁPADU. NEŽ GURRE PŘISTOUPIL K DÍLU, POSLAL DO JERUZALÉMA JISTEÉHO KAPUCÍNA P. ALEXE, DAV MU PROSTŘEDKY NA CESTU, JEMUŽ JEDINĚ BYLO ULOŽENO, ABY PŘINESL PRAVDIVÝ NÁKRES ONĚCH STANIC“.
PUTOVÁNÍ PO KŘÍŽOVÉ CESTĚ ZAČÍNÁ V OKTOGONÁLNÍ KAPLI LOUČENÍ KRISTA S PANNOU MARIÍ. PŮVODNÍ PLASTIKY Z ROKU 1691 BYLY ROKU 1697 VYMĚNĚNY ZA OBRAZY: OBRÁCENÍ SV. MAŘÍ MAGDALÉNY, PLÁČE V DOMĚ ŠIMONA MALOMOCNÉHO, KRISTA PLAČÍCÍHO NAD JERUZALÉMEM, MARTY PLAČÍCÍ PŘI VZKŘÍŠENÍ LAZAROVĚ, KRISTA PRAVÍCÍHO APOŠTOLŮM: „HLE VSTUPUJEME DO JERUZALÉMA“. ZŽEJMĚ POVĚTRNOSTÍ POŠKOZENÁ DÍLA BYLA V 18. STOLETÍ NAHRAZENA NÁSTĚNNOU MALBOU S NÁMĚTEM LOUČENÍ PANNY MARIE S KRISTEM. KAPLE BYLA POSTAVENA PATRNĚ V LETECH 1658 – 1670.
DÁLE SE V POUTI POKRAČUJE SEVERNÍM SMĚREM, CESTOU MEZI POLI K OBDÉLNÍKOVITÉ UZAVŘENÉ KAPLI POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ, S PŮVODNĚ S DŘEVĚNÝMI POLYCHROMOVANÝMI PLASTIKAMI KRISTA A APOŠTOLŮ ZA STOLEM, KTERÉ VŠAK BYLY UKRADENY. VZNIK KAPLE LZE PŘEDPOKLÁDAT KRÁTCE PO ROCE 1658.
OD TÉTO KAPLE SE VYDÁME KE TŘETÍMU ZASTAVENÍ TZV. PRŮCHOZÍ STÁDNÍ BRÁNĚ U DVORA GETSEMANSKÉHO, COŽ JE OTEVŘENÁ KAPLE Z LET 1658 – 1670, NA VNĚJŠÍ STĚNĚ OBLOUKU S FRESKOU KRISTA KRÁČEJÍCÍHO S UČEDNÍKY DO GETSEMANSKÉ ZAHRADY.
CESTOU, KTERÁ SE STÁČÍ K JIHOVÝCHODU, PŘICHÁZÍME KE KAPLI ZVANÉ PUSTÁ VES (SPÍCÍ APOŠTOLOVÉ, DVŮR GETSEMANSKÝ). V KAPLI, POSTAVENÉ V ROCE 1691, JE FRESKA KRISTA V ZAHRADĚ GETSEMANSKÉ A ŠTUKOVÉ PLASTIKY OSMI SPÍCÍCH APOŠTOLŮ. KAPLE BYLA NA POČÁTKU 19. STOLETÍ STAVEBNĚ UPRAVENA V DUCHU KLASICISMU.
ÚŽLABINOU KRÁČÍME K PÁTÉMU ZASTAVENÍ, ZVANÉMU U SMUTNÉ DUŠE, VE VÝKLENKU KAPLE Z ROKU 1691 JE OBRAZ NA DŘEVĚNÉ DESCE S NÁMĚTEM KRISTA PRAVÍCÍHO APOŠTOLŮM: „SMUTNÁ JEST MÁ DUŠE AŽ KE SMRTI“.
CESTA PAK POKRAČUJE DO BOROVÉHO HÁJE, V NĚMŽ JE UKRYTA OLIVETSKÁ HORA (MODLITBA KRISTA PÁNA V ZAHRADĚ ČI U ANDĚLA) S KAMENNÝMI PLASTIKAMI SPÍCÍCH APOŠTOLŮ, KRISTA MODLÍCÍHO SE POD SKÁLOU, NA NÍŽ VE VÝKLENKOVÉ KAPLI JE SOCHA ANDĚLA DRŽÍCÍHO KALICH A KŘÍŽ. PLASTIKY SIGNOVÁNY MONOGRAMEM I. G. A DATOVÁNY ROKEM 1660.
NEDALEKO ODTUD NA CESTĚ JDOUCÍ PO SVAHU K JIHU SE NACHÁZÍ SEDMÉ ZASTAVENÍ ZVANÉ U JIDÁŠE S FRESKOU JIDÁŠŮV POLIBEK.
OD TÉTO KAPLE PAK STOUPÁME PO CESTĚ NA NÁVRŠÍ, KDE JE TZV. MALÁ KAPLE S FESKOU S NÁMĚTEM KRISTA SVÁZANÉHO A VYVEDENÉHO ZE ZAHRADY.
DÁLE K JIHU JE NA NEDALEKÉM NÁVRŠÍ KAPLE U CHROMÉHO ŽIDA, COŽ JE POMĚRNĚ VELKÁ STAVBA PŮVODNĚ SE SOUSOŠÍM KRISTA SPOUTANÉHO A VLEČENÉHO ŽOLDNÉŘEM.
OD TÉTO KAPLE SESTUPUJEME ZASE DOLŮ NA JIHOVÝCHOD K POTOKU, NAD KTERÝM SE KLENE ZASTAVENÍ U CEDRONU, COŽ JE KAPLE S MALOVANOU ZADNÍ STĚNOU A PŮVODNĚ SE TŘEMI DŘEVĚNÝMI PLASTIKAMI KRISTA VEDENÉHO PŘES CEDRON DVĚMA VOJÁKY, POSTAVENÁ V LETECH 1658 – 1670.
V NEVELKÉ VZDÁLENOSTI NA VÝCHOD OD PŘEDCHOZÍ KAPLE, ZA SILNICÍ, SPATŘUJEME JEDNODUCHOU KAPLI S OBRAZEM KRISTUS TUPEN A KAMENOVÁN.
A NA DOHLED JE JIŽ ZASTAVENÍ DVANÁCTÉ, TZV. VODNÍ BRÁNA, OTEVŘENÁ KAPLE, NA JEJÍŽ VNĚJŠÍ STRANĚ OBLOUKU JE FRESKA KRISTUS JE SVÁZANÝ VEDEN DO JERUZALÉMA. POSTAVENA BYLA PŘED ROKEM 1697.
PODÉL ŘEKY MALŠE, SMĚREM K JIHU SE DOSTANEME KE TŘINÁCTÉMU ZASTAVENÍ, JÍMŽ JE KAPLE U ANÁŠE, V NÍŽ JE FRESKA KRISTUSPŘED ANÁŠEM.
NEDALEKO ODSUD SE NACHÁZÍ VELKÁ DVOJDÍLNÁ KAPLE SE DVĚMA ARKÁDAMI ZVANÁ U KAIFÁŠE ČI U DĚVEČKY. V PRAVÉ ARKÁDĚ U OKNA SE PŮVODNĚ NALÉZALY DŘEVĚNÉ POLYCHROMOVANÉ PLASTIKY KOHOUTA A DĚVEČKY ROZMLOUVAJÍCÍ SE SV. PETREM, V LEVÉ ČÁSTI, SPOJENÉ S PRAVOU OTEVŘENÝMI DVEŘMI, SE NACHÁZELA SOCHA KRISTA VYSLÝCHANÉHO TRŮNÍCÍM KAIFÁŠEM, JEMUŽ ASISTUJE DVOJICE ŽOLDNÉŘŮ. POSTAVY ŽIDOVSKÝCH KNĚŽÍ JSOU MALOVANÉ NA OBRYSOVÝCH DŘEVĚNÝCH DESKÁCH.
PATNÁCTÉ ZASTAVENÍ ZVANÉ MALÝ PILÁT STOJÍ V MÍSTECH, KDE SE TOK MALŠE PRUDKÝM OHYBEM VRACÍ DO SVÉHO PŮVODNÍHO SEVERNÍHO SMĚRU. JDE OVÝKLENKOVOU KAPLI S MALOVANOU KULISOU PILÁTOVA DOMU A PŮVODNĚ S PLASTIKAMI KRISTA, ŽOLDNÉŘE A PILÁTA. KRISTUS BYL VEDEN VOJÁKY, ABY HO PILÁT POPRVÉ VYSLÝCHAL. VZNIK KAPLE, VČETNĚ SOCHAŘSKÉ VÝZDOBY, LZE KLÁST DO POČÁTKU 18. STOLETÍ.
CHCEME-LI SE DOSTAT K ŠESTNÁCTÉMU ZASTAVENÍ ZVANÉMU U HERODESA, COŽ JE VÝKLENKOVÁ KAPLE PŮVODNĚ SE SOCHAMI KRISTA, TRŮNÍCÍHO HERODA A ŽOLDNÉŘE A ROVNĚŽ S MALBOU VYSMÍVAJÍCÍCH SE ŽIDŮ, MUSÍME STOUPAT CESTOU KOLEM BÝVALÉHO MLÝNA DO ZASTAVĚNÉ ČÁSTI ŘÍMOVA.
STOUPÁME-LI CESTOU DÁLE, DOSTANEME SE K NEJVĚTŠÍ KAPLI CELÉ ŘÍMOVSKÉ KALVÁRIE, NAZÝVANÉ VELKÝ PILÁT. JEJÍ PRŮČELÍ JE ROZČLENĚNO TŘEMI ARKÁDAMI SEVŘENÝMI PILASTRY. VERTIKÁLNĚ ČLENĚNÉ PRŮČELÍ KAPLE JE ZAVRŠENO TŘIKRÁTE ODSTUPŇOVANOU ŘÍMSOU, NA NÍŽ NASAZUJE MOHUTNÝ ŠTÍT S PINIOVOU ŠIŠKOU. VLASTNÍ KAPLE JE ROZDĚLENA CIHLOVOU STĚNOU VE DVĚ ČÁSTI. V TÉ PRAVÉ STÁVALY PŮVODNĚ PLASTIKY DVOU ŽOLDNÉŘŮ, BIČUJÍCÍCH KRISTA, V TÉ LEVÉ BÝVALY DVĚ SOCHY ŽOLDNÉŘŮ KORUNUJÍCÍ KRISTA TRNOVOU KORUNOU. VÝŠE NA PAVLAČI STÁVALY SOCHY PILÁTA, KTERÝ UKAZUJE ZBIČOVANÉHO KRISTA SLOVY ECCE HOMO. TATO KAPLE POSLEDNÍHO ROZSUDKU VZNIKLA V LETECH 1658 – 1670.
PODÉL OHRADNÍ ZDI SE DOSTANEME NAOPAK K JEDNOMU Z NEJPROSTŠÍCH ZASTAVENÍ CELÉ KALVÁRIE, KE KAPLI S OBRAZEM KŘÍŽ BYL VLOŽEN KRISTU NA BEDRA, JEŽ BYLA POSTAVENA PŘED ROKEM 1697 A NÁSLEDNĚ PŘESTAVĚNA V 1. POLOVINĚ 19. STOLETÍ.
DEVATENÁCTÉ ZASTAVENÍ LEŽÍ U SILNICE PROBÍHAJÍCÍ ŘÍMOVEM. VZNIK KAPLE S NÁZVEM KRISTUS NESOUCÍ KŘÍŽ POTKÁVÁ PANNU MARII, MŮŽEME KLÁST DO DOBY KOLEM ROKU 1660.
V BLÍZKOSTI HŘBITOVNÍ ZDI STOJÍ KAPLE SV. VERONIKY S MALBOU KRISTA A SV. VERONIKY S ŠÁTKEM.
KE DVACÁTÉMU PRVNÍMU ZASTAVENÍ ZVANÉMU POPRAVNÍ BRÁNA MUSÍME OPĚT ODBOČIT ZE SILNICE NA STRÁŇ SPADAJÍCÍ K MALŠI. JEDNÁ SE O VELKOU OTEVŘENOU KAPLI SE DVĚMA OBRAZY PLAČÍCÍCH DCER JERUZALÉMSKÝCH, POTKÁVAJÍCÍCH SE V TÉTO BRÁNĚ S KRISTEM NESOUCÍM KŘÍŽ. ZE ZPRÁV JE ZŘEJMÉ, ŽE KAPLE STÁLA JIŽ PŘED ROKEM 1697.
NEPŘÍLIŠ VZDÁLENÁ JE DALŠÍ OTEVŘENÁ PRŮCHODNÍ KAPLE ZVANÁ U ŠIMONA, PŮVODNĚ SE SOCHAMI KRISTA HROUTÍCÍHO SE POD KŘÍŽEM A DVOU VOJÁKŮ. NA STĚNĚ OBRAZ ŠIMONA CYRENSKÉHO, KTERÝ POMÁHÁ NÉST KRISTU KŘÍŽ.
MALÝ VRŠEK POD ZÁMECKOU ZAHRADOU BYL PROMĚNĚN NA HORU KALVÁRII, KTEROU ZAVRŠUJÍ TŘI KŘÍŽE S POSTAVAMI KRISTA A DVOU LOTRŮ MALOVANÝCH NA PLECHU. POD KŘÍŽI JSOU TŘI KAMENNÉ PLASTIKY PANNY MARIE, SV. JANA EVANGELISTY A KLEČÍCÍ SV. MAŘÍ MAGDALÉNY. TY JSOU SIGNOVÁNY FRIEDRICH HASLINGER Z HORNU A DATOVÁNY ROKEM 1705.
NEDALEKO KALVÁRIE NALEZNEME ZASTAVENÍ DVACÁTÉ ČTVRTÉ, ZVANÉ KRISTA PÁNA SNÍMAJÍ Z KŘÍŽE. VE VÝKLENKOVÉ KAPLI BÝVALA SOCHA PIETY Z ROKU 1686, KTERÁ BYLA JEDNÍM Z NEJKVALITNĚJŠÍCH SOCHAŘSKÝCH DĚL CELÉ KŘÍŽOVÉ CESTY.
LESNÍ CESTOU SESTOUPÍME K POSLEDNÍMU ZASTAVENÍ – KAPLI BOŽÍHO HROBU. JDE O JEDNODUCHOU STAVBU, POSTAVENOU JIŽ ROKU 1658, VLASTNĚ NEJSTARŠÍ STAVBU CELÉ CESTY. NA ROZDÍL OD KAPLÍ VĚRNĚ NAPODOBUJÍCÍCH BOŽÍ HROB V JERUZALÉMĚ, CHYBÍ TOMUTO NA SLOUPCÍCH NESENÁ KUPOLE. V KAPLI LEŽÍ DŘEVĚNÁ POLYCHROMOVANÁ PLASTIKA TĚLA MRTVÉHO KRISTA.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?