HŘBITOVNÍ KAPLE CYRILA A METODĚJE

KŘÍŽOVÁ CESTA V HUSINCI

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST HUSINEC

KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY Z ROKU 1870

V DOBĚ SVÉHO ZALOŽENÍ BYL KOSTELÍK ČI KAPLE JEDINÝM CYRILOMETODĚJSKÝM KOSTELEM V JIŽNÍCH ČECHÁCH. POZDĚJI V ROCE 1935 BYL VYSVĚCEN DRUHÝ KOSTEL, JEHOŽ PATRONY BYLI SOLUŇŠTÍ BRATŘI, A TO V SUCHÉM VRBNÉM U ČESKÝCH BUDĚJOVIC.

PŘÍBĚH KAPLE SE POČÍNÁ POMĚRNĚ DÁVNO PŘED JEJÍ STAVBOU. PÍŠE SE ROK 1784 A OSVÍCENÝ CÍSAŘ JOSEF II. VYDAL NAŘÍZENÍ, ŽE SE VŠECHNY HROBKY A HŘBITOVY, KTERÉ SE DOSUD NACHÁZELY V BLÍZKOSTI KOSTELŮ V OBCÍCH, MAJÍ UZAVŘÍT. OBCE A MĚSTA BYLY POVINNY ZŘÍDIT NOVÁ POHŘEBIŠTĚ DALEKO OD LIDSKÝCH OBYDLÍ. VÝNOS OBSAHOVAL JEŠTĚ PODROBNÝ POPIS POHŘBŮ A TÉŽ ZAOPATŘENÍ ZEMŘELÝCH.

DŮVODEM BYLY HYGIENICKÉ POMĚRY V OBCÍCH. TAKTO SE STALO TAKÉ V TEHDEJŠÍM MĚSTEČKU HUSINCI. STARÝ HŘBITOV ROZKLÁDAJÍCÍ SE OKOLO KOSTELA POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE BYL ZRUŠEN A BYLO HLEDÁNO NOVÉ MÍSTO PRO POSLEDNÍ ODPOČINEK HUSINECKÝCH, VÝROVSKÝCH A TĚŠOVICKÝCH OBČANŮ, I SOUSEDŮ Z BLÍZKÝCH HOROUT. RADNÍ VYBRALI PRO NOVÝ HŘBITOV POZEMEK, KTERÝ BYL V MAJETKU OBCE A KTERÝ NESL NÁZEV „STARÝ“. POZEMEK BYL OBEHNÁN ZDÍ NA NÁKLADY TAKZVANÝCH „HAŠKOVSKÝCH PENĚZ“, ODKAZU ŠIMONA HAŠKA, KTERÝ JIŽ V PŘEDCHÁZEJÍCÍM STOLETÍ PŘISPÍVAL ZE SVÉHO MAJETKU NA OPRAVY KOSTELA, BA I POŘÍZENÍ NOVÝCH VARHAN. ROKU 1866 SE POČÍNÁ ODVÍJET DALŠÍ ČÁST HISTORIE HŘBITOVA A PŘÍPRAVY STAVBY KAPLE. V TOMTO ROCE PŘICHÁZÍ NA HUSINECKOU FARU P. JAN ŠVÉDA. JEHO PŘIČINĚNÍM BYLA OBNOVENA CENNÁ MONSTRANCE Z FARNÍHO KOSTELA, ALE HLAVNÍ JEHO ZÁSLUHOU BYLA PODPORA ÚMYSLU ŘADY OBČANŮ OBCE VYSTAVĚT HŘBITOVNÍ KOSTELÍK. HLAVNÍM INICIÁTOREM STAVBY BYL MIKULÁŠ LEDERER, HUSINECKÝ KUPEC, JEHOŽ JMÉNO JE UVEDENO NA ZAKLÁDACÍ LISTINĚ ULOŽENÉ V ZÁKLADNÍM KAMENI KAPLE.

PŘI NOVOROČNÍ BOHOSLUŽBĚ DNE 1. 1. 1868 OZNÁMIL P. ŠVÉDA JIŽ HOTOVÝ PLÁN NA STAVBU KAPLE, ROZŠÍŘENÍ PŮVODNÍ ROZLOHY HŘBITOVA A VÝSTAVBU KAPLIČEK KŘÍŽOVÉ CESTY VSAZENÝCH DO NOVĚ VYSTAVĚNÉ ZDI. TY BYLY NÁSLEDNĚ OSAZENY OBRAZY, KTERÉ MALOVAL JAKUB STRŐMINGER, AKADEMICKÝ MALÍŘ Z PRAHY. NÁSLEDOVALA JEDNÁNÍ S BISKUPSKOU KONZISTOŘÍ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, OKRESNÍM ÚŘADEM, STAVITELEM I SAMOTNÝM KNÍŽETEM JANEM ADOLFEM ZE SCHWARZENBERKU, KTERÝ BYL JIŽ PATRONEM FARNÍHO KOSTELA POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE. NÁSLEDOVALY TAKÉ PENĚŽNÍ SBÍRKY I NATURÁLNÍ DARY STAVEBNÍHO MATERIÁLU. STAVITELEM KAPLE BYL USTANOVEN KNÍŽECÍ STAVEBNÍ MISTR JAN ŠTĚRBÍK Z VIMPERKA. BYL POŽÁDÁN O VYHOTOVENÍ PROJEKTU A ROZPOČTU STAVBY. TYTO LISTINY SE VŠAK NEDOCHOVALY. STAVITEL NAVRHL STAVBU KOSTELÍKU VE STYLU PŘÍZNAČNÉM PRO DRUHOU POLOVINU 19. STOLETÍ.

ZÁKLADNÍ KÁMEN HŘBITOVNÍ KAPLE BYL POLOŽEN A POSVĚCEN DNE 23. 8. 1868 P. JANEM ŠVÉDOU. BYLY VEDENY TAKÉ PÍSEMNÉ ZÁZNAMY O PŘÍJMECH DARŮ A VÝDAJÍCH Z NICH PLACENÝCH. KROMĚ FARNÍKŮ Z HUSINCE A PŘIFAŘENÝCH OBCÍ VĚNOVALI ZNAČNÉ ČÁSTKY TAKÉ VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI DUCHOVNÍ I CIVILNÍ. JEDNÍM Z DÁRCŮ BYL PROBOŠT SVATOVÍTSKÉ KAPITULY P. JAN TOMEK, BA DOKONCE PŘISPĚLA I CÍSAŘSKÁ RODINA Z VÍDNĚ. HUSINECKÝ RODÁK P. BARTOLOMĚJ SLÁDEK Z KLÁŠTERA ZLATÁ KORUNA ZALOŽIL DOKONCE VLASTNÍM VKLADEM FUNDACI NA BUDOUCÍ POTŘEBY OPRAV KAPLE. INTERIÉR KAPLE MÁ JEDNODUCHÉ USPOŘÁDÁNÍ HLAVNÍ LODĚ A MALÉHO ZAKLENUTÉHO PRESBYTÁŘE. VYBAVENÍ KOSTELA JE DÍKY JEDNOTNÉMU UMĚLECKÉMU STYLU NOVOGOTIKY VE VZÁJEMNÉ HARMONII.

ROKU 1870 BYLA JIŽ KAPLE HOTOVA A PŘIŠLA DOBA JEJÍHO SVĚCENÍ A SLAVNOSTNÍHO OTEVŘENÍ. TOHOTO ÚKOLU SE UJAL BISKUP ČESKOBUDĚJOVICKÝ JAN VALERIÁN JIRSÍK, VÝZNAMNÁ OSOBNOST NEJEN DUCHOVNÍHO, ALE I SVĚTSKÉHO ŽIVOTA, NEBOŤ VEDLE SVÉHO DUCHOVNÍHO POSLÁNÍ VĚNOVAL VELKÉ ÚSILÍ ŠKOLSTVÍ A OSVĚTĚ. SLAVNOST BYLA SPOJENA S VELKÝM OBŘADEM BIŘMOVÁNÍ, JEŽ PŘIJALO NA TŘI TISÍCE VĚŘÍCÍCH. DO HUSINCE SE VYDALO TŘICET SEDM PROCESÍ A PŘÍTOMNO BYLO ÚDAJNĚ NA DVACET TISÍC LIDÍ. KAPLE SE I V BUDOUCNU STALA CÍLEM PRAVIDELNÝCH POUTÍ, ZEJMÉNA PŘI VÝROČÍ PŘÍCHODU SVATÝCH CYRILA (KONSTANTINA) A METODĚJE DO NAŠÍ ZEMĚ.

 

MIRKA FRIDRICHOVÁ KUNEŠOVÁ

OBRAZY PAŠIJOVÉ CESTY MALOVAL PRAŽSKÝ AKADEMICKÝ MALÍŘ JAKUB STRÖMINGER

KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY OBKRUŽUJÍ CELÝ AREÁL HŘBITOVA

JEŽÍŠE PŘIBÍJEJÍ NA KŘÍŽ

KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?