KŘÍŽOVÁ CESTA V OHRADNÍ ZDI KOSTELA
KŘÍŽOVÁ CESTA V KOCLÍŘOVĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST KOCLÍŘOV U SVITAV
AREÁL KOSTELA A HŘBITOVA V KOCLÍŘOVĚ
VÝCHODNĚ OD SVITAV NALEZNEME DALŠÍ VELICE PĚKNOU A ZAJÍMAVOU KŘÍŽOVOU CESTU V OBCI KOCLÍŘOV. MUSÍME SE ZA NÍ VYDAT NA MÍSTNÍ HŘBITOV, JEMUŽ VÉVODÍ FARNÍ KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO, KTERÝ OD ROKU 1841 NESE TÉŽ JMÉNO SV. FILOMENY, DRUHÉ PATRONKY KOSTELA. TEN JE PŘIPOMÍNÁN JIŽ V ROCE 1344; NA ZAČÁTKU SEDMDESÁTÝCH LET 18. STOLETÍ ZA P. HANKEHO HO VYSTŘÍDAL KOSTEL NOVÝ V BAROKNÍM SLOHU. NA HŘBITOV SE VSTUPUJE HONOSNOU BRANOU, KTERÁ BYLA PŘESTAVĚNA V ROCE 1856 ZE STARÉ VĚŽE KOSTELA. O ROK POZDĚJI SE DO MÍSTNOSTI NAD HLAVNÍM VCHODEM STĚHUJE POUSTEVNÍK A OD TÉ DOBY SE TÉTO VĚŽOVÉ BRÁNĚ ŘÍKÁ POUSTEVNA.
KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO A SV. FILOMÉNY
VSTUPNÍ BRÁNA ZVANÁ POUSTEVNA
ČTVEŘICE ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
PRO ŽIVOT FARNOSTI BYL VELICE DŮLEŽITÝ ROK 1839, KDY DO KOCLÍŘOVA PŘICHÁZÍ KNĚZ P. ANTONÍN KUKLA. NA KOPCI NAD VSÍ ZAKLÁDÁ MISIJNÍ DŮM A V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH OPRAVUJE KOSTEL. V ROCE 1856 NECHÁVÁ DO VÝKLENKŮ VE HŘBITOVNÍ ZDI ZŘÍDIT KŘÍŽOVOU CESTU, KTEROU O DVA ROKY POZDĚJI POSVĚCUJE. ZASTAVENÍ JSOU TVOŘENA KOLOROVANÝMI RELIÉFY OD NEZNÁMÉHO AUTORA, KTERÉ JSOU V DOLNÍ ČÁSTI JEŠTĚ DOPLNĚNY SCÉNAMI Z LEGENDY O SV. FILOMÉNĚ. ČTRNÁCTÝM ZASTAVENÍM JE KAPLE BOŽÍHO HROBU, KTERÁ HŘBITOVNÍ ZEĎ Z JIHU UZAVÍRÁ (KAPLE POCHÁZÍ JIŽ Z ROKU 1836 A SLOUŽILA JAKO KOSTNICE). VÝZDOBU HŘBITOVNÍ ZDI DÁLE DOPLŇUJÍ NEJRŮZNĚJŠÍ NÁHROBKY A SOCHY, KTERÉ ZHOTOVILI V POLOVINĚ 19. STOLETÍ ZDEJŠÍ KAMENIČTÍ MISTŘI.
SEDMÉ ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY, V DOLNÍ ČÁSTI RELIÉF ZE ŽIVOTA SV. FILOMÉNY
BÝVALÁ KOSTNICE SLOUŽÍCÍ JAKO BOŽÍ HROB
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?