KŘÍŽOVÁ CESTA V HOSTINNÉM
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST – DĚKANSTVÍ HOSTINNÉ
MOC HEZKÉ MĚSTO HOSTINNÉ, LEŽÍCÍ NA SOUTOKU LABE A ŘÍČKY ČISTÉ, BYLO ZALOŽENO PŘEMYSLEM OTAKAREM II. V DOBĚ KOLONIZACE HORNÍHO TOKU LABE. PRAKTICKY HNED ZA MĚSTEM SE ZVEDAJÍ PRVNÍ VÝBĚŽKY KRKONOŠSKÉHO PODHŮŘÍ.
NEJVĚTŠÍHO ROZKVĚTU MĚSTO DOSÁHLO ZA VLÁDY PÁNŮ Z VALDŠTEJNA V LETECH 1521–1634. ZEJMÉNA PAK PO POŽÁRU V ROCE 1610, KDY PRAKTICKY CELÉ MĚSTO VYHOŘELO. V TÉ DOBĚ BYL DO MĚSTA POZVÁN ZNAMENITÝ STAVITEL ITALSKÉHO PŮVODU CARLO VALMADI, KTERÝ OSOBNĚ ŘÍDIL RENESANČNÍ PŘESTAVBY VŠECH VÝZNAČNÝCH BUDOV MĚSTA. DO DĚJIN MĚSTA SE DÁLE ZAPSALY I RODY ZVUČNÝCH JMEN JAKO LAMBOYOVÉ, KINŠTÍ, ŠLIKOVÉ A POSLEDNÍM RODEM VLASTNÍCÍM PANSTVÍ HOSTINNÉ BYL ČESKÝ ROD DEYMŮ ZE STŘÍTĚŽE.
NEJSTARŠÍ KAMENNOU STAVBOU VE MĚSTĚ JE DĚKANSKÝ KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE. PRVNÍ ZMÍNKA O NĚM POCHÁZÍ Z ROKU 1270 V SOUVISLOSTI S JEHO VYSVĚCENÍM. HLAVNÍ ČÁSTI CHRÁMU POCHÁZEJÍ Z PŘESTAVEB V OBDOBÍ RENESANCE - PRESBYTÁŘ JE Z ROKU 1552 A CHRÁMOVÁ LOĎ Z ROKU 1573. PRO MNE JAKO KUTNOHORÁKA JSOU ZAJÍMAVÉ VARHANY, KTERÉ BYLY ZHOTOVENY V KUTNÉ HOŘE ROKU 1785. V POSTRANNÍ KAPLI SV. JÁCHYMA JSOU VE ZDI UMÍSTĚNY VZÁCNÉ NÁHROBNÍ KAMENY PŘÍSLUŠNÍKŮ ČESKÉHO RODU VALDŠTEJNŮ, KTEŘÍ BYLI OD ROKU 1521 MAJITELI MĚSTA. V SOUSEDSTVÍ KOSTELA SE NACHÁZÍ BUDOVA DĚKANSTVÍ, JEJÍŽ DNEŠNÍ PODOBA POCHÁZÍ Z ROKU 1578. ZA PROHLÍDKU URČITĚ STOJÍ VELKÉ ČTVERCOVÉ NÁMĚSTÍ S PODLOUBÍM, RADNICE, PŮVODNĚ POZDNĚ GOTICKÁ Z ROKU 1525, PŘESTAVĚNÁ RENESANČNĚ V ROCE 1591, KTERÁ NA SEBE POUTÁ POZORNOST HLAVNĚ DVĚMA POSTAVAMI OBRŮ V ŘÍMSKÉ ZBROJI. NUTNO VZPOMENOUT I BAROKNÍ MARIÁNSKÝ SLOUP Z ROKU 1628 ČI AREÁL BÝVALÉHO KLÁŠTERA FRANTIŠKÁNŮ S BAROKNÍM KOSTELEM NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE.
KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME V AREÁLU VÝŠE ZMÍNĚNÉHO DĚKANSKÉHO KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE. PRVNÍ ZASTAVENÍ STOJÍ VLEVO OD VSTUPNÍ BAROKNÍ BRÁNY PŘI OHRADNÍ ZDI BÝVALÉHO HŘBITOVA. CESTA POKRAČUJE PŘI JIŽNÍ A ZÁPADNÍ STRANĚ HŘBITOVNÍ ZDI, KDE SE JEJÍ KAPLIČKY STŘÍDAJÍ S ROKOKOVÝMI NÁHROBNÍMI DESKAMI Z 2. POLOVINY 18. STOLETÍ.
ČTRNÁCT KAPLIČEK Z ČERVENÉHO PÍSKOVCE JE SLOŽENO KAMENNÉHO PODLOŽÍ, NIŽŠÍHO PÍSKOVCOVÉHO SOKLU, NA KTERÉM JE OSAZEN HRANOLOVITÝ DŘÍK. TEN JE OTEVŘEN V HORNÍ ČÁSTI HLUBOKOU, V HORNÍ ČÁSTI SEGMENTOVITĚ UZAVŘENOU NIKOU S VYDUTOU MUŠLÍ, KTERÁ JE V PŘEDNÍ ČÁSTI UZAVŘENA MŘÍŽÍ. V NICE INSTALOVÁNY NAIVNÍ OBRÁZKY S PAŠIJOVÝMI VÝJEVY, MALOVANÉ NA KOVOVÝCH DESKÁCH. VE SPODNÍ ČÁSTI DŘÍKU V MĚLKÉ NICE S OZDOBNĚ SKOSENÝMI ROHY VYTESÁNY NĚMECKÉ POPISY PAŠIJOVÝCH SCÉN. VRCHNÍ HLAVICE MÁ TROJÚHELNÍKOVÝ TVAR S OPĚT OZDOBNĚ PROVEDENÝM ČÍSLEM ZASTAVENÍ.
KAPLIČKY KŘÍŽOVÉ CESTY JSOU SI VELICE PODOBNÉ S KAPLIČKAMI V BLÍZSKÉM DOLNÍM LÁNOVĚ U KOSTELA SV. JAKUBA VĚTŠÍHO. TY BYLY POSTAVENY V ROCE 1741; LZE SE TEDY DOMNÍVAT, ŽE I KAPLE V HOSTINNÉM JSOU Z TOHOTO OBDOBÍ.
V DOBĚ, KDY JSEM KŘÍŽOVOU CESTU DOKUMENTOVAL, MLUVIL JSEM SNAD S KOSTELNÍKEM DĚKANSKÉHO KOSTELA, KTERÝ MNE SDĚLIL, ŽE CESTA BYLA KE KOSTELU PŘENESENA A PŮVODNĚ MĚLA SOUVISLOST S FRANTIŠKÁNSKÝM KLÁŠTEREM A KOSTELEM SV. FRANTIŠKA SERAFINSKÉHO.
ZÁVĚREM JE NUTNÉ ZMÍNIT JEŠTĚ JEDNU VELICE ZAJÍMAVOU STAVBU, KTEROU OBJEVÍME V HUSITSKÉ ULICI, A KTERÁ SE TÉMATICKY POJÍ S KŘÍŽOVOU CESTOU. JEDNÁ SE O OLIVETSKOU KAPLI, KTEROU NECHAL V ROCE 1777 POSTAVIT JAN FINGER, OBČAN HOSTINNÉHO. HLAVNÍM MECENÁŠEM STAVBY A TAKÉ AUTOR MYŠLENKY NA JEJÍ VÝSTAVBU, BYL FRANTIŠEK MATZAK Z OTTENBURGU. V INTERIÉRU KAPLE SE NACHÁZÍ PĚT PÍSKOVCOVÝCH SOCH S POLYCHROMIÍ V ŽIVOTNÍ VELIKOSTI. URČUJÍCÍM MOTIVEM JE MODLÍCÍ SE KRISTUS NA HOŘE OLIVETSKÉ, KLEČÍCÍ PŘED SOCHOU ANDĚLA, KTERÝ DRŽÍ V RUKOU KŘÍŽ A KALICH HOŘKOSTI, SYMBOLICKY CHARAKTERIZUJÍCÍ KRISTOVU OBĚŤ. SCÉNU DOPLŇUJÍ TŘI APOŠTOLOVÉ SPÍCÍ NA SKALNATÉM PODNOŽÍ - SV. PETR, SV. JAN A SV. JAKUB. SAUTOREM DÍLA JE S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ MARTIN JELÍNEK MLADŠÍ. ZDI KAPLE BYLY ZDOBENY BAROKNÍMI FRESKAMI, KTERÉ VŠAK BYLY V 19. STOLETÍ PŘEMALOVÁNY. PŘI RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍCH V ROCE 2001 BYLY OPĚT OBJEVENY A NA SVĚTLO SVĚTA VYŠLA BAROKNÍ FRESKA KRAJINY S MĚSTEM JERUZALÉMEM, JIDÁŠEM A SKUPINOU VOJÁKŮ VYVÁDĚJÍCÍCH Z MĚSTSKÝCH BRAN ZATČENÉHO KRISTA. OLIVETSKÁ KAPLE JE NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU A ODBORNÍKY JE HODNOCENA JAKO OJEDINĚLÝ ARCHITEKTONICKÝ SKVOST POVAŽOVANÝ ZA NEJVĚTŠÍ SVÉHO DRUHU VE STŘEDNÍ EVROPĚ.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?