CELKOVÝ POHLED NA KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY
KŘÍŽOVÁ CESTA
NA MARIÁNSKÉ HOŘE U HORNÍ ČERMNÉ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DOLNÍ ČERMNÁ
MÍSTO K ZAMYŠLENÍ I ROZJÍMÁNÍ
NA MARIÁNSKÉ HOŘE, ŘÍKALO SE TAKÉ NA VRŠÍCH, KONČILY HRANICE VELKÉHO STATKU, KTERÝ VLASTNIL FRANZ TSCHEPEN (LIDOVĚ ZVANÝ ČÍPA). TEN DAROVAL POZEMEK NA POSTAVENÍ KOSTELA A POUTNÍHO DOMU. ČÍPA BYL ČLOVĚK VELICE ZBOŽNÝ. ŘÍKALO SE, ŽE NĚKOLIKRÁT VIDĚL NA VRŠÍCH ZA NOCI Z OKNA STATKU JASNĚ OZÁŘENOU OBLOHU. NA TOM MÍSTĚ NECHAL PAK ROKU 1813 POSTAVIT VELIKÝ HONOSNÝ KŘÍŽ.
KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE
PÍSKOVCOVÉ SOCHY UMÍSTĚNÉ V PRŮČELÍ KOSTELA JSOU Z ROKU 1883
ROK NATO SE NA VRŠÍCH ODEHRÁLA ZÁZRAČNÁ UDÁLOST S FORMANEM ANTONÍNEM KEPRTOU Z KUNVALDU.
VE CHRÁMĚ ZDEJŠÍM ZŘÍŠ PROSTIČKÝ OBRAZ, PŘEDSTAVUJÍCÍ ZÁZRAČNOU UDÁLOST ZDEJŠÍHO MÍSTA. DÁVNÝ CTITEL PANNY MARIE CELLESKÉ, ANTONÍN KEPRTA Z KUNVALDU U ŽAMBERKA, VEZL TUDY ROKU 1814 MLÝNSKÉ KAMENY Z PRUSKA NA MORAVU. POZDĚ VEČER PŘI TMĚ JEL ZDE CESTOU ROKLINATOU AŽ K NEJVYŠŠÍMU VÝSTUPKU. TADY MARNĚ DRŽEL POVOZ, ABY SE NESKÁCEL. SÍLA JEHO NESTAČILA A VŮZ I S NÁKLADEM SE NA NĚHO PŘEVRHL. NEVIDA POMOCI, VOLAL K PANNĚ MARII CELLESKÉ, ABY MU ŠŤASTNOU HODINKU SMRTI VYPROSILA. V TOM ZAPLÁLA U NĚHO ZÁŘE, V NÍ ZJEVILA SE BÍLÁ PANNA, JEŽ BEZE SLOVA, SE SVÍTILNOU V RUCE, VŮZ NAD NÍM ZDVIHLA. VOZKA VSTAL BEZ POHROMY A JEL DÁLE, SVĚTLO TAK DLOUHO VIDA, DOKUD NA DOBROU CESTU NEUHNUL, NAČEŽ PANNA I SE SVĚTLEM ZMIZELA. ZACHRÁNĚNÝ, VELEBĚ BOHA, JENŽ HO ZE SMRTI NA ORODOVÁNÍ RODIČKY BOŽÍ VYTRHL, KONAL CESTU DÁLE AŽ DO ZNÁMÉ HOSPODY V TŘEŠŇOVCI A TU, JAKOŽ POTOM I VŠUDE JINDE PO CELÝ ŽIVOT, O PŘÍHODĚ SVÉ VYPRAVOVAL, A ŽE KAŽDOROČNĚ DO MARIA CELLI PUTOVATI BUDE SE ZAVÁZAL, KTERÝŽ SLIB AŽ DO SVÉ SMRTI VĚRNĚ PLNIL. NA PAMÁTKU SVÉHO ZÁZRAČNÉHO ZACHOVÁNÍ POVĚSIL NA LÍPU OBRÁZEK, ZÁZRAČNÝ DĚJ PŘEDSTAVUJÍCÍ.
III. ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
SE VZNIKEM POUTNÍHO MÍSTA ZDE NA MARIÁNSKÉ HOŘE ÚZCE SOUVISÍ SPOLEČNÉ POUTĚ ČESKÝCH, MORAVSKÝCH, POLSKÝCH A NĚMECKÝCH POUTNÍKŮ DO RAKOUSKÉHO MARIÁNSKÉHO POUTNÍHO KOSTELA V HORNÍM ŠTÝRSKU, NAZÝVANÉHO „MARIA ZELL“. POUTNÍCI SE ZDE NA MARIÁNSKÉ HOŘE SCHÁZÍVALI KE SPOLEČNÉ POUTI UŽ OD POČÁTKU 18. STOLETÍ. PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA O TAKOVÉ POUTI JE Z ROKU 1780. POUTNÍCI VYCHÁZELI NA SVATODUŠNÍ PONDĚLÍ, ABY SVÁTEK TĚLA A KRVE PÁNĚ MOHLI SLAVIT V POUTNÍM KOSTELE V MARIAZELL. CESTA TAM TRVALA ASI DESET DNÍ A PUTOVALO SE PĚŠKY ASI 350 KM. CESTOU TAM ŠLI PŘES LETOVICE, BRNO, MIKULOV DO VÍDNĚ, ODTUD POTOM DO MARIAZELL VE ŠTÝRSKU. V MARIAZELL SE ZDRŽELI DVA DNY A DOMŮ OPĚT DESET I VÍCE DNÍ. PUTOVALI VŠAK JINOU CESTOU, KDYŽ ŠLI PŘES LILIENFELD NA ZNOJMO, NAVŠTÍVILI POUTNÍ MÍSTA VRANOV, KŘTINY A SLOUP. POUTI SE ŮČASTNILO 200 AŽ 300 POUTNÍKŮ.
KLIDNÉ PODZIMNÍ ODPOLEDNE
DETAIL OBRAZU Z PRVNÍHO ZASTAVENÍ
JEDNÍM Z VŮDCŮ TĚCHTO POUTÍ BYL LEOPOLD FIALA Z PÍSEČNÉ, ZAKLADATEL KOSTELA NA MARIÁNSKÉ HOŘE. POPRVÉ ŠEL NA POUŤ V ROCE 1825 VE SVÝCH ČTRNÁCTI LETECH A V 35 LETECH SE SÁM STÁVÁ VŮDCEM POUTNÍKŮ. V ROCE 1857 SE PŘESTĚHOVAL DO ÚSTÍ NAD ORLICÍ. LEOPOLD FIALA BYL KAMENÍK A POSTAVIL ZDE NA MARIÁNSKÉ HOŘE PÍSKOVCOVÝ SLOUP, STOJÍCÍ NYNÍ PŘED HLAVNÍM OLTÁŘEM. MALOU KAPLI, KTERÁ JE DODNES UPROSTŘED KOSTELA, POSTAVILI V ROCE 1864 CELLENŠTÍ POUTNÍCI, ABY MOHLI SVÉ PUTOVÁNÍ ZAČÍNAT A TAKÉ KONČIT BOHOSLUŽBOU. PŘI PŘÍLEŽITOSTI POSTAVENÍ PRVNÍ KAPLIČKY BYLO TOTO MÍSTO NAZVÁNO MARIÁNSKOU HOROU.
V ROCE 1865 SE LEOPOLD FIALA STĚHUJE NA MARIÁNSKOU HORU DO NOVÉHO DOMKU, KTERÝ SI ZDE POSTAVIL. POUTNÍKŮ PŘIBÝVALO, PROTO FIALA NECHÁVÁ V ROCE 1868 Z DARŮ POUTNÍKŮ POSTAVIT K PŮVODNÍ KAPLIČCE, KTERÁ DÁLE SLOUŽÍ JAKO PRESBYTÁŘ, VĚTŠÍ KAPLI A VĚŽ SE DVĚMA ZVONY.
V ROCE 1869 PŘIJÍMÁ LEOPOLD FIALA DO VÝCHOVY MLADÉHO UČNĚ JOSEFA LANGERA Z ÚSTÍ NAD ORLICÍ, KTERÝ O NĚKOLIK LET POZDĚJI ZHOTOVUJE HLAVNÍ INVENTÁŘ KOSTELA – OLTÁŘE A KAZATELNU.
V ROCE 1879 ODKAZUJE MARIÁNSKOU HORU ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVI A O DVA ROKY POZDĚJI UMÍRÁ. JE POHŘBEN NA HŘBITOVĚ V DOLNÍ ČERMNÉ.
POUTNÍM MÍSTEM USTANOVIL MARIÁNSKOU HORU ROKU 1885 PŘI PŘÍLEŽITOSTI TISÍCE LET OD SMRTI SV. METODĚJE KRÁLOVÉHRADECKÝ BISKUP JOSEF JAN HAINS.
KAMENNÝ KŘÍŽ Z ROKU 1870 JE DAREM JOSEFA VAŠKA Z HORNÍHO TŘEŠŇOVCE
V TĚSNÉ BLÍZKOSTI KOSTELA STOJÍ V LIPOVÉ ALEJI DO KRUHU ROZMÍSTĚNO ČTRNÁCT KAPLIČEK KŘÍŽOVÉ CESTY, KTERÉ BYLY VYBUDOVÁNY V ROCE 1886. VÝKLENKY JEDNOTLIVÝCH KAPLIČEK JSOU V HORNÍ ČÁSTI CHRÁNĚNY DŘEVĚNÝMI OKENICEMI, ZA KTERÝMI JSOU UKRYTY OBRAZY S JEDNOTLIVÝMI VÝJEVY KRISTOVY CESTY. V DOLNÍ ODKRYTÉ ČÁSTI VÝKLENKŮ JSOU UMÍSTĚNY ČESKONĚMECKÉ TEXTY Z NOVÉHO ZÁKONA.
POZORNOST SI JISTĚ ZASLUHUJE I VÝŠE ZMÍNĚNÁ LIPOVÁ ALEJ. CELKEM 75 LIP MALOLISTÝCH JE CHRÁNĚNO JAKO PAMÁTNÉ STROMY.
DOKONÁNO JEST
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?