KŘÍŽOVÁ CESTA V MARKVARTICÍCH
KŘÍŽOVÁ CESTA V MARKVARTICÍCH
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST MARKVARTICE U DĚČÍNA
KOSTEL SV. MARTINA, HŘBITOV SE VSTUPNÍ BRANOU A ŠKOLA V ROCE 1853
FARNÍ KOSTEL SV. MARTINA Z TOURS SE V MARKVARTICÍCH PŘIPOMÍNÁ PRVNĚ V ROCE 1352, I KDYŽ LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE K JEHO ZALOŽENÍ A VÝSTAVBĚ DOŠLO JIŽ V DOBĚ VZNIKU VESNICE, TEDY NĚKDY V PRŮBĚHU KOLONIZACE REGIONU VE DRUHÉ POLOVINĚ 13. STOLETÍ. V DOBĚ HUSITSKÉ SE U KOSTELA UVÁDÍ PATROCINIUM SV. MIKULÁŠE. OD ROKU 1565 PŘI MARKVARTICKÉM KOSTELU PŮSOBIL LUTERSKÝ DUCHOVNÍ, JEHOŽ PODPOROVALI I MAJITELÉ HORNÍHO DÍLU VESNICE, ŠLECHTICKÝ ROD LUTICŮ. V DOBĚ PO BITVĚ NA BÍLÉ HOŘE BYLA OBLAST REKATOLIZOVÁNA A TAKÉ KOSTEL BYL V DŮSLEDKU TÉTO SKUTEČNOSTI NÁLEŽITĚ UPRAVOVÁN. KONCEM 50. LET 17. STOLETÍ BYLA ZDEJŠÍ FARA DEFINITIVNĚ OBSAZENA. Z TÉTO DOBY JE TAKÉ PRAMENNĚ PODLOŽENO SOUČASNÉ ZASVĚCENÍ SV. MARTINOVI.
ZÁSLUHOU SALZBURSKÉHO ARCIBISKUPA JOHANNA ERNSTA THUN-HOHENSTEINA Z PATRONSKÉHO ŠLECHTICKÉHO RODU DOŠLO NA POČÁTKU 18. STOLETÍ K VÝSTAVBĚ NOVÉHO KOSTELA. STAVBU REALIZOVANOU ZŘEJMĚ DLE PROJEKTU LITOMĚŘICKÉHO ARCHITEKTA PETRA VERSY, PŮVODEM Z ITÁLIE, VYSTAVĚL V LETECH 1701 AŽ 1704 JAKOB ACHTZINGER. NA PŘELOMU 50. A 60. LET 18. STOLETÍ BYL KOSTELNÍ AREÁL OBOHACEN O POZDNĚ BAROKNÍ KAPLI ZESNULÝCH (TÉŽ KAPLE SV. KŘÍŽE) NA HŘBITOVĚ V TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ KOSTELA.
KOSTEL SV. MARTINA OD JIŽNÍ BRÁNY
OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY PŘESTALA MÍT MARKVARTICKÁ FARNOST SÍDELNÍHO DUCHOVNÍHO SPRÁVCE A KOSTEL ZAČAL CHÁTRAT. V ROCE 1964 DOŠLO KE ZŘÍCENÍ ČÁSTI STROPU, V 70. A 80. LETECH SE PROPADLY KROVY A BYL HNED NĚKOLIKRÁT URČEN K DEMOLICI. JEŠTĚ V ROCE 1991 SE PROPADLA KLENBA PRESBYTÁŘE A Z KOSTELA ZŮSTALY POUZE OBVODOVÉ ZDI A VĚŽ. V ROCE 2002 ZAČALA CELKOVÁ OBNOVA KOSTELA A DOŠLO K POSTUPNÉMU VYBAVENÍ INTERIÉRU.
V SOBOTU 23. ZÁŘÍ 2017 BYL OBNOVENÝ KOSTEL ZA ÚČASTI MNOHA POUTNÍKŮ, NĚMECKÝCH RODÁKŮ Z MARKVARTICKÉ FARNOSTI, KRAJANŮ Z USA A PŘÁTEL A KNĚŽÍ Z MORAVSKÝCH FARNOSTÍ ZNOVU SLAVNOSTNĚ VYSVĚCEN SALZBURSKÝM EMERITNÍM ARCIBISKUPEM MSGRE. ALOISEM KOTHGASSEREM ZA ÚČASTI LITOMĚŘICKÉHO BISKUPA, MONS. JANA BAXANTA.
JIŽNÍ BRÁNA DO AREÁLU BÝVALÉHO HŘBITOVA
KOSTEL LEŽÍ NA POMĚRNĚ VELKÉM POZEMKU BÝVALÉHO HŘBITOVA, KTERÝ JE OBEHNÁN OHRADNÍ ZDÍ, KTERÁ JE PROLOMENA TŘEMI VSTUPY. OD ZÁPADU SE VSTUPUJE BAROKNÍ BRÁNOU S VYSOKÝM ŠTÍTEM A JE TO VLASTNĚ VCHOD PRO PĚŠÍ, DO KTERÉHO ÚSTÍ DLOUHÉ SCHODIŠTĚ, VEDOUCÍ OD NÍŽE POLOŽENÉ BUDOVY ŠKOLY Z ROKU 1855. OD SEVERU A JIHU JE OHRADNÍ ZEĎ PROLOMENA DVĚMA IDENTICKÝMI BRANAMI, KTERÉ JSOU TVOŘENY MOHUTNÝMI PÍSKOVCOVÝMI PILÍŘI. SEVERNÍ BRÁNA JE UZAVŘENA NOVÝMI KOVANÝMI VRATY. TENTO VSTUP UMOŽŇUJE PŘÍSTUP K BUDOVĚ FARY, KTERÁ NA TOMTO MÍSTĚ BYLA VYSTAVĚNA V LETECH 1816 AŽ 1818.
KAPLE KŘÍŽOVÉ CESTY VE SVÉ NOVODOBÉ PODOBĚ
NA OBNOVĚ KAPLÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
SE PODÍLÍ RESTAURÁTOR A KAMENOSOCHAŘ JAN FEDORČÁK
DO OHRADNÍ ZDI JSOU VESTAVĚNA ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY, KTERÁ JSOU PRAKTICKY TOTOŽNÁ S KAPLEMI KŘÍŽOVÉ CESTY V BLÍZKÝCH ARNOLTICÍCH. I ZDE JSOU ZASTAVENÍ VE FORMĚ PILASTROVÝCH EDIKUL. KŘÍŽOVÁ CESTA V ARNOLTICÍCH POCHÁZÍ ZE DRUHÉ POLOVINY 18. STOLETÍ, A JE MOŽNÉ, ŽE VE STEJNÉ DOBĚ VZNIKALA I TA V MARKVARTICÍCH. SNAD SE TAK STALO V DOBĚ VÝSTAVBY HŘBITOVNÍ KAPLE SV. KŘÍŽE, NA PŘELOMU 50. A 60. LET 18. STOLETÍ. CO TVOŘILO VÝPLNĚ NIK, JSEM SE BOHUŽEL NEDOPÁTRAL, ALE MOHLI TO BÝT OBRAZY NEBO TAKÉ KAMENNÉ RELIÉFY, OPĚT JAKO V PŘÍPADĚ ARNOLTIC.
KŘÍŽOVÁ CESTA TRPĚLA PODOBNĚ JAKO SAMOTNÝ KOSTEL. VĚTŠINA ZASTAVENÍ BYLA STRŽENA, ALE PODOBNĚ JAKO BOŽÍ STÁNEK, I KAPLE BYLY OPĚTOVNĚ POSTAVENY A DNES NAJDEME NA SVÉM MÍSTĚ VŠECH ČTRNÁCT KAPLÍ.
SVÉ ÚPLNÉ OBNOVY SE BRZO DOČKÁ I KAPLE SV. KŘÍŽE
SOCHA SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?