KAMENNÉ SCHODIŠTĚ S KOSTELEM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
KŘÍŽOVÁ CESTA VE VILÉMOVĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST VELKÝ ŠENOV
KŘÍŽOVÁ CESTA VE VILÉMOVĚ
ZA DALŠÍM ZASTAVENÍM NA NAŠÍ DLOUHÉ CESTĚ ZA POZNÁVÁNÍM KŘÍŽOVÝCH CEST SE VYDÁME DO ŠLUKNOVSKÉHO VÝBĚŽKU. ZAMÍŘÍME ZA JEDNOU Z NEJSTARŠÍCH PAMÁTEK SVÉHO DRUHU V TOMTO REGIONU. MALEBNÁ OBEC VILÉMOV NÁS V MÍSTNÍ ČÁSTI DOLINA PŘIVÍTÁ VELMI PĚKNĚ UDRŽOVANÝM A UPRAVENÝM POUTNÍM AREÁLEM.
VÝKLENKOVÁ KAPLE NAD PRAMENEM PITNÉ VODY Z ROKU 1713
U JEHO ZRODU STÁL MÍSTNÍ PRAMEN ÚDAJNĚ LEČIVÉ VODY A TAKÉ SLAVATOVÉ, MAJITELÉ PANSTVÍ LIPOVÁ, KE KTERÉMU VILÉMOV PATŘIL. DLE LEGENDY ZDE V ROCE 1646 UPOZORNILI ANDĚLÉ NEMOCNOU DÍVKU ANNU, DCERU SEDLÁKA HANSE GROHMANNA, NA ZÁZRAČNOU MOC VODY. TA UVĚŘILA A SKUTEČNĚ SE VODOU UZDRAVILA. SLAVATOVÉ NECHALI NA KONCI 17. STOLETÍ PRAMEN VYZDÍT KAMENY A O NĚKOLIK LET POZDĚJI (1713) SE PRAVDĚPODOBNĚ MARIE ANEŽKA, PROVDANÁ SALM-REIFFERSCHEIDTOVÁ, MANŽELKA FRANTIŠKA VILÉMA SALM-REIFFERSCHEIDTA A DCERA HRABĚTE JANA JIŘÍHO JÁCHYMA SLAVATY POSTARALA O ZBUDOVÁNÍ DROBNÉ VÝKLENKOVÉ KAPLE PŘÍMO NAD PRAMENEM. KAPLIČKU NECHALA VYZDOBIT RELIÉFEM PIETY, SLAVATOVSKÝM ERBEM A V NĚMČINĚ VYVEDENÝM NÁPISEM „PROS ZA NÁS, MARIE NEPOSKVRNĚNÁ, PRAMEN PAK ZDRAVÍ DÁ“
SALMOVSKÝ ERB NA PRŮČELÍ KOSTELA NAD HLAVNÍM VCHODEM
NETRVALO DLOUHO A NEDALEKO STUDÁNKY, NA MÍSTĚ, KDE PŮVODNĚ STÁVALA POUSTEVNA, VYROSTL KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE (1726 – 1731). JEHO ZAKLADATELEM BYL LEOPOLD ZE SALM – REIFFERSCHEIDTU, SYN VÝŠE JMENOVANÉ MARIE ANEŽKY, KTERÝ JEHO VÝSTAVBU INICIOVAL JAKO DÍK ZA TO, ŽE PŘEŽIL NAPADENÍ MEDVĚDEM. V PRŮBĚHU DALŠÍHO DESETILETÍ NECHAL JEŠTĚ ZBUDOVAT KAMENNÝ MOSTEK PŘES VILÉMOVSKÝ POTOK A KAMENNÉ SCHODIŠTĚ KE KOSTELU, OBOJE DOPLNĚNO BOHATOU SOCHAŘSKOU VÝZDOBOU (SV.VOJTĚCH, SV. ROZÁLIE, SV. VÁCLAV, SV. JAN NEPOMUCKÝ, SV. ROCH, DVA ANDÍLCI – SCHODIŠTĚ; SV. JOSEF A SV. ANNA – MOSTEK. SV. DONÁT A SV. FLORIÁN ROVNĚŽ Z MOSTKU ZNIČENY).
III. ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
ZAKLADATELEM KŘÍŽOVÉ CESTY BYL SAMOTNÝ HRABĚ LEOPOLD SALM
KŘÍŽOVÁ CESTA, ZA KTEROU JSME SE DO VILÉMOVA VLASTNĚ VYPRAVILI, DOPLNILA POUTNÍ AREÁL JAKO POSLEDNÍ. STALO SE TAK V LETECH 1765 – 1766 A U JEJÍHO ZRODU NESTÁL NIKDO JINÝ, NEŽ HRABĚ LEOPOLD SALM. TŘINÁCT BAROKNÍCH KAPLIČEK KŘÍŽOVÉ CESTY BYLO NEPRAVIDELNĚ ROZMÍSTĚNO KOLEM KOSTELÍKA A PROPOJILO STARÝ A NOVÝ VILÉMOVSKÝ HŘBITOV. TĚSNĚ U VENKOVNÍ ZDI PRESBYTÁŘE NAJDEME DŘEVĚNÝ ALTÁN, ČTRNÁCTÉ ZASTAVENÍ ZTVÁRŇUJÍCÍ BOŽÍ HROB S KAMENNOU PLASTIKOU LEŽÍCÍHO JEŽÍŠE KRISTA OD ŠLUKNOVSKÉHO SOCHAŘE M. FIBICHA Z ROKU 1765. NIKY JEDNOTLIVÝCH ZASTAVENÍ JSOU BOHUŽEL PRÁZDNÉ, OBRAZY ČI RELIÉFY S VÝJEVY POSLEDNÍ CESTY SE BOHUŽEL NEZACHOVALY.
BOŽÍ HROB NA KONCI KŘÍŽOVÉ CESTY
PŮVODNÍ OBRAZ MALOVANÝ NA MĚDĚNÉ DESCE Z ROKU 1911
PŘEVZATO Z PUBLIKACE KŘÍŽOVÉ CESTY ŠLUKNOVSKA
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?