KŘÍŽOVÁ CESTA
V BÍLÉM KOSTELE NAD NISOU
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU
POČÁTKY OSÍDLENÍ OBLASTI OKOLO DNEŠNÍHO BÍLÉHO KOSTELA SPADAJÍ PRAVDĚPODOBNĚ AŽ DO 8. ČI 9. STOLETÍ. V TÉTO DOBĚ DO ZDEJŠÍHO KRAJE PŘIŠEL SLOVANSKÝ KMEN MILČANŮ, ZABÝVAJÍCÍ SE ZEMĚDĚLSTVÍM, CHOVEM SKOTU, HRNČÍŘSTVÍM A DALŠÍMI ŘEMESLY. VE 13. STOLETÍ ČEŠTÍ KRÁLOVÉ Z RODU PŘEMYSLOVCŮ DO TOHOTO ŘÍDCE OSÍDLENÉHO KRAJE POZVALI NĚMECKÉ OSADNÍKY, SOUČASNĚ S NIMI SEM SMĚLA PŘIJÍT I JEJICH NĚMECKÁ ŠLECHTA.
PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA O SAMOTNÉ OBCI POCHÁZÍ Z ROKU 1352, NĚKDY OKOLO TOHOTO ROKU BYL TAKÉ ZALOŽEN ZDEJŠÍ KOSTEL. ÚŘEDNÍ NÁZEV OBCE BYL V TÉTO DOBĚ "ALBA ECCLESIA", TEDY "BÍLÝ KOSTEL", LIDÉ VŠAK SVOU VESNICI NAZÝVALI HEINRICHSDORF, COŽ ZNAMENÁ JINDŘICHOV. TENTO NÁZEV BYL LIDMI PŘIJAT PODLE JMÉNA KNÍŽETE JINDŘICHA Z DONÍNA, KTERÝ VLÁDL NA GRABŠTEJNĚ V DOBĚ ZALOŽENÍ VESNICE, A KTERÝ DAL TAKÉ ROKU 1347 POSTAVIT STRÁŽNÝ HRAD RAJMOND. POSTUPEM ČASU SE TENTO NÁZEV DOČKAL ŘADY RŮZNÝCH ZMĚN, V DOBOVÝCH LISTINÁCH JEJ TAK NALÉZÁME VE TVARECH JAKO NAPŘ. HEINERSDORF, HENNESDORF, HENRICI VILLA, POZDĚJI PAK KONEČNĚ WEYSSKIRCH A WEISSKIRCHEN. BÍLÝ KOSTEL NÁLEŽEL KE GRABŠTEJNSKÉMU PANSTVÍ PO ŠEST STOLETÍ, TEDY PRAKTICKY CELOU DOBU, CO PANSTVÍ EXISTOVALA.
JAK JIŽ BYLO UVEDENO VÝŠE, PŮVODNÍ KOSTEL BYL ZALOŽEN NĚKDY KOLEM ROKU 1352. NA JEHO MÍSTĚ BYL V LETECH 1679 AŽ 1691 POSTAVEN RANĚ BAROKNÍ KOSTEL, S POZDĚJŠÍMI VĚTŠÍMI ÚPRAVAMI V LETECH 1749 AŽ 1754 A POTÉ V ROCE 1785, KDY BYL KOSTEL ROZŠÍŘEN O NOVÝ PRESBYTÁŘ.
CELÝ AREÁL TEDY TVOŘÍ BAROKNÍ KOSTEL SV. MIKULÁŠE, KTERÝ JE OBKLOPEN VOLNÝM PROSTOREM STARÉHO HŘBITOVA A OHRANIČEN KAMENNOU ZDÍ S KOVANÝMI BRANAMI A ZASTAVENÍMI KŘÍŽOVÉ CESTY. ZE SEVERU UZAVÍRÁ TENTO PROSTORNÝ AREÁL BUDOVA BAROKNÍ FARY.
ČTRNÁCT ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY JSOU TEDY SOUČÁSTÍ OHRADNÍ ZDI A V OMÍTCE JSOU POUZE NAZNAČENA KVÁDROVÁNÍM, TEDY POVRCHOVOU ÚPRAVOU OMÍTKY NAPODOBUJÍCÍ ZDIVO Z KAMENNÝCH KVÁDRŮ, JINAK ZVANOU TAKÉ JAKO NEPRAVÁ BOSÁŽ. ZATÍMCO OHRADNÍ ZEĎ JE KRYTA CIHLAMI, JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ NESOU PÍSKOVCOVÉ PLOCHÉ DESKY, KTERÉ PŘEDSTUPUJÍ PŘED PLOCHU ZDI A VYTVÁŘEJÍ JAKÝSI KŠILT. V KVÁDROVÝCH NIKÁCH JSOU UMÍSTĚNY RELIÉFNÍ TERAKOTOVÉ PAŠIJOVÉ VÝJEVY V HORNÍ ČÁSTI ZAKONČENÁ LOMENÝM OBLOUKEM. RELIÉFY, KTERÉ POCHÁZEJÍ Z PRVNÍ POLOVINY 19. STOLETÍ.
O STAVBĚ KOSTELA VYPRÁVÍ TATO POVĚST: KDYŽ SE PÁNOVI Z DONÍNA NARODIL SYN, ROZHODL SE, ŽE DÁ POSTAVIT NA SVÉM PANSTVÍ NOVÝ KOSTEL. PŮVODNĚ MĚL STÁT NA VYVÝŠENINĚ POBLÍŽ DNEŠNÍ PANENSKÉ HŮRKY. CO ZEDNÍCI VE DNE POSTAVILI, V NOCI NĚKDO POBOŘIL. TO SE NĚKOLIKRÁT OPAKOVALO. KNÍŽE POCHOPIL, ŽE SI PEKELNÉ SÍLY NEPŘEJÍ, ABY NA ONOM MÍSTĚ KOSTEL STÁL. ROZHODL SE, ŽE NAJDE PRO STAVBU NOVÉ MÍSTO. SPOLEČNĚ S KNĚŽNOU PŘIJELI K ROZBOŘENÉ STAVBĚ A ZDE KNĚŽNA SŇALA Z KRKU HEDVÁBNÝ ŠÁTEK, VZALA JEJ ZA CÍP MEZI PRSTY A PUSTILA JEJ DO VĚTRU. „KAM MŮJ ŠÁTEČEK DOLETÍ, TAM BUDE STÁT NOVÝ KOSTEL“, ŘEKLA, ZATÍMCO LEHOUNKÝ ŠÁTEČEK BYL UNÁŠEN VĚTREM DÁL A DÁL. AŽ PO DLOUHÉ CHVÍLI SE ÝZACHYTIL NA TRNECH ŠÍPKOVÉHO KEŘE POBLÍŽ ŘEKY NISY. V TOM MÍSTĚ PAK PORUČIL KNÍŽE NECHAT POSTAVIT NOVÝ KOSTEL, JEHOŽ STAVBU JIŽ NIKDO NENIČIL. A TAK VZNIKL KOSTEL SV. MIKULÁŠE.
KDE KŘÍŽOVOU CESTU NAJDEME?