KŘÍŽOVÁ CESTA V CHLUMCI

KŘÍŽOVÁ CESTA V CHLUMCI
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST CHLUMEC

PAMÁTNÍK BITVY V ROCE 1813

CHLUMEC NEDALEKO KRAJSKÉHO MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM JE ASI NEJVÍCE ZNÁM BITVOU, KTERÁ SE ZDE ODEHRÁLA VE DNECH 29. AŽ 30. SRPNA ROKU 1813. V TÉ SPOJENECKÁ ARMÁDA KOALICE PROTIFRANCOUZSKÉ PORAZILA ELITNÍ ARMÁDNÍ SBOR NAPOLEONOVA GENERÁLA VANDAMMA. JE MOŽNÉ JEŠTĚ PŘIPOMENOUT DALŠÍ VELKOU BITVU, TENTOKRÁT Z ÚNORA ROKU 1126. TEHDY PORAZIL ČESKÝ KNÍŽE SOBĚSLAV I. VOJSKO NĚMECKÉHO KRÁLE LOTHARA III.

FARNÍ NOVOROMÁNSKÝ KOSTEL SV. HAVLA

NÁS VŠAK TENTOKRÁT ZAJÍMÁ VÍCE PAMÁTKA CÍRKEVNÍ A TO KŘÍŽOVÁ CESTA, KTERÁ VEDE OD KOSTELA SV. HAVLA KE KAPLI NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE. KOSTEL Z LET 1847 – 1852 STOJÍ NA MÍSTĚ PŮVODNÍHO KOSTELA RENESANČNÍHO. V UPOMÍNKU NA PŮVODNÍ KOSTEL JE VE VNĚJŠÍ ZDI PRESBYTÁŘE SOUČASNÉHO KOSTELA ZAZDĚNO JEDENÁCT RENESANČNÍCH NÁHROBKŮ.

KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE NA VRCHOLU HŮRKY

SOUČASNÁ KŘÍŽOVÁ CESTA O ČTRNÁCTI ZASTAVENÍCH V PODOBĚ JEDNODUŠŠÍCH, MÉNĚ ZDOBENÝCH, PÍSKOVCOVÝCH EDIKUL, MĚLA V MĚLKÝCH NIKÁCH UMÍSTĚNY TERAKOTOVÉ RELIÉFY POSLEDNÍ CESTY JEŽÍŠE KRISTA. TY BYLY VYROBENÉ V MEYEROVĚ UMĚLECKÉM ÚSTAVU V MNICHOVĚ. DNES JE VĚTŠINA ZASTAVENÍ BOHUŽEL PRÁZDNÁ. CESTA SMĚŘUJE NA KOPEC HŮRKA KE K VÝŠE JMENOVANÉ KAPLI NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE. KAPLE JE VÝZNAMNÁ PAMÁTKA BAROKNÍHO STAVITELSTVÍ S BOHATOU VNITŘNÍ FRESKOVOU VÝZDOBOU. O JEJÍ POSTAVENÍ SE ZASLOUŽIL V LETECH 1690 – 1691 CHLUMECKÝ HRABĚ JAN FRANTIŠEK KOLOVRAT – KRAKOVSKÝ, A TO Z VDĚKU ZA ODVRÁCENÍ MOROVÉ EPIDEMIE V ROCE 1680. JMÉNO STAVITELE KAPLE BYLO PRAVDĚPODOBNĚ BADATELI ODHALENO TEPRVE ZAČÁTKEM 21. STOLETÍ. TI PŘEDPOKLÁDAJÍ, ŽE SE JEDNALO O FRANCOUZSKÉHO BAROKNÍHO ARCHITEKTA JEANA-BAPTISTE MATHEYE, KTERÝ PRÁVĚ NA SKLONKU 17. STOLETÍ PŮSOBIL V ČECHÁCH. V ROCE 1838 NECHAL JOSEF KLEMENT WESTHALEN – FÜRSTENBERG, MAJITEL CHLUMECKÉHO PANSTVÍ, UPRAVIT KAPLI NA RODOVOU RODINNOU HROBKU.

MRAMOROVÁ SOCHA KRISTA V NICE NAD VCHODEM KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

ZAZDĚNÝ VCHOD DO KRYPTY POD KAPLÍ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

VRAŤME SE VŠAK KE KŘÍŽOVÉ CESTĚ. O JEJÍ ZŘÍZENÍ SE V LETECH 1751 AŽ 1752 ZASLOUŽILA HRABĚNKA MARIE ALŽBĚTA KRAKOVSKÁ Z KOLOVRAT. 9. ČERVENCE ROKU 1752 BYLA ZA ÚČASTI PRAŽSKÝCH FRANTIŠKÁNŮ BENEDIKOVÁNA. PODOBA JEDNOTLIVÝCH ZASTAVENÍ V TÉ DOBĚ BYLA PRAVDĚPODOBNĚ JINÁ. TA SOUČASNÁ SNAD POCHÁZEJÍ AŽ Z OBDOBÍ POSLEDNÍCH LET 18. STOLETÍ, KDY KŘÍŽOVÁ CESTA PROŠLA OBNOVOU PO ČÁSTEČNÉM PONIČENÍ BĚHEM VPÁDU PRUSKÝCH VOJSK NA NAŠE ÚZEMÍ. KERAMICKÉ RELIÉFY, KTERÉ JSOU ZMÍNĚNY VÝŠE, BYLY DO KAPLÍ VLOŽENY AŽ POČÁTKEM STOLETÍ DVACÁTÉHO. BOHUŽEL TYTO RELIÉFY NEPŘEŽILY NÁJEZDY VANDALŮ A BYLY MIMO JEDNOHO ZCELA ZNIČENY. PRVÁ DVĚ ZASTAVENÍ NALEZNEME HNED U KOSTELA SV. HAVLA, VLEVO A VPRAVO OD HLAVNÍHO VCHODU DO CHRÁMU. TATO ZASTAVENÍ SEM BYLA PŘENESENA PŘI STAVBĚ VODOJEMU NA KONCI 20. STOLETÍ. KDYŽ JSEM CESTU DOKUMENTOVAL V ROCE 2007, BYL V PRAVÉ EDIKULE ULOŽEN TERAKOTOVÝ RELIÉF DRUHÉHO ZASTAVENÍ "JEŽÍŠ PŘIJÍMÁ KŘÍŽ". OSTATNÍ ZASTAVENÍ STOUPAJÍ PO HŮRCE AŽ KE KAPLI NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE.

POSLEDNÍ TERAKOTOVÝ RELIÉF V ZASTAVENÍ PŘED KOSTELEM SV. HAVLA (STAV V ROCE 2007)

JEDNO ZE ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY

V SOUČASNOSTI JSOU PŘI VÝZNAMNÝCH PŘÍLEŽITOSTECH DO NIK EDIKUL VKLÁDÁNY MODERNÍ OBRAZY POSLEDNÍ CESTY JEŽÍŠE KRISTA, ZTVÁRNĚNÝCH NA DŘEVĚNÝCH DESKÁCH.